Case nº 129/21 of III, August 02, 2022

• Judge: Suchánek Radovan
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: August 02, 2022
• Issuing Organization: III

Identifikátor evropské judikatury

ECLI:CZ:US:2022:3.US.129.21.1

Název soudu

Ústavní soud České republiky

Datum zpřístupnění

25. 8. 2022

    Forma rozhodnutí

    Nález

    Význam

    3

    Navrhovatel

    STĚŽOVATEL - FO

    Dotčený orgán

    SOUD - NS

    SOUD - KS Hradec Králové

    Napadený akt

    rozhodnutí soudu

    Typ výroku

    vyhověno

    Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy

    1/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 42/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 2 odst.3, čl. 2 odst.4, čl. 36 odst.1

    Ostatní dotčené předpisy

    40/1964 Sb., § 37, § 50a odst.1, § 544

    Předmět řízení

    základní ústavní principy/demokratický právní stát/nepřípustnost přepjatého formalismu

    právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti

    Věcný rejstřík

    kupní smlouva

    smlouva

    interpretace

    dovolání/přípustnost

    vůle/autonomie

    právní jednání

    neplatnost

    dovolání/důvody

    vůle/projev

    Jazyk rozhodnutí

    Čeština

    URL adresa

    http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-129-21_1

    ---

    Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele Martina Antonína, zastoupeného Mgr. Bc. Josefem Zemanem, advokátem sídlem Petrská 1136/12, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2020 č. j. 33 Cdo 2771/2020-326 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. června 2020 č. j. 26 Co 28/2020-297, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení, takto:

    1. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2020 č. j. 33 Cdo 2771/2020-326 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. června 2020 č. j. 26 Co 28/2020-297 bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

    2. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2020 č. j. 33 Cdo 2771/2020-326 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. června 2020 č. j. 26 Co 28/2020-297 se ruší.

    Odůvodnění:

    I.

    Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jakož i právo na veřejné projednání jeho věci bez zbytečných průtahů

   a v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.

2. Z ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a obsahu soudního spisu vedeného Okresním soudem v Trutnově (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 106 C 31/2017, který si Ústavní soud za účelem posouzení opodstatněnosti a důvodnosti ústavní stížnosti vyžádal, se podává, že stěžovatel se žalobou podanou dne 29. 12. 2017 u okresního soudu domáhal po městě Dvůr Králové nad Labem (dále jen "žalovaný") zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím, která měla představovat smluvní pokutu podle smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 14. 12. 2007, ve znění dodatku k ní ze dne 1. 12. 2009. Tou bylo mimo jiné sjednáno, že budoucí kupní smlouva o převodu nemovitostí, a to pozemků parcelní čísla X1, X2, X3 a X4, resp. jejich částí dle přiloženého geometrického plánu, všechny v obci a katastrálním území Dvůr Králové nad Labem, které jsou ve výlučném vlastnictví stěžovatele, bude uzavřena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci stavebního povolení k výstavbě čistírny odpadních vod (dále jen "ČOV"), nejpozději však do 31. 12. 2019. Kupní cena byla stanovena na 200 Kč/m2. Dodatek ke smlouvě o smlouvě budoucí ze dne 1. 12. 2009 pak v čl. 1 stanovil, že "podkladem pro uzavření kupní smlouvy bude geometrický plán nového zaměření a číslování stávajících pozemků ve vlastnictví prodávajícího č. 3862-216/2009 ze dne 27. 7. 2009, který je nedílnou součástí této smlouvy a platná projektová dokumentace... Vymezení převáděných částí pozemků je provedeno předběžně, smluvní strany prohlašují, že je mezi nimi nesporné, že předmětem prodeje budou jen ty části pozemkových parcel, které budou dotčeny reálnou výstavbou ČOV a budou přesně určeny geometrickým zaměřením po dokončení výstavby ČOV". Mezi smluvními stranami byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení závazku o uzavření (budoucí) kupní smlouvy ve výši 2 000 000 Kč (viz čl. 1 Dodatku ze dne 1. 9. 2009).

3. Okresní soud vydal dne 11. 6. 2018 č. j. 106 C 31/2017-105 platební rozkaz, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovateli částku ve výši 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady soudního řízení. Proti tomuto platebnímu rozkazu podal žalovaný včas odpor, pročež okresní soud nařídil ve věci jednání.

4. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že navzdory pravomocnému stavebnímu povolení ze dne 18. 7. 2014 vydanému Městským úřadem Dvůr Králové nad Labem pod č. j. VÚP/32586-2014/5130-2013/bre, a opakovaným výzvám stěžovatele k uzavření kupní smlouvy, nedošlo k jejímu uzavření. Dne 13. 11. 2017 proto stěžovatel písemně vyzval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě do 22. 11. 2017.

5. Okresní soud věc posoudil podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen "občanský zákoník z roku 1964"), a dospěl k závěru, že žaloba stěžovatele je důvodná. Rozsudkem ze dne 27. 11. 2018 č. j. 106 C 31/2017-147 proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovateli částku 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení (I. výrok) a povinnost k náhradě nákladů řízení (II. výrok). Smlouva o smlouvě budoucí byla podle okresního soudu uzavřena platně v souladu s § 50a odst. 1 občanského zákoníku, když se smluvní strany dohodly na všech podstatných náležitostech. Nemovitosti byly ve smlouvě o smlouvě budoucí označeny tak, že nebyly zaměnitelné s jiným předmětem převodu a jejich rozsah byl vymezen odkazem na geometrický plán, který tvořil součást smlouvy. Okresní soud zdůraznil, že jelikož účelem smlouvy

   o smlouvě budoucí není vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, ale uzavření budoucí hlavní smlouvy, je třeba vymezení pozemků hodnotit jako dostatečné. Námitky žalovaného, že na základě předmětné smlouvy o smlouvě budoucí nemůže být zavázán k uzavření kupní smlouvy pro neurčitost vymezení předmětu budoucího převodu, proto shledal jako nedůvodné. Podle okresního soudu žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy o smlouvě budoucí, čímž stěžovateli vzniklo právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání, na jehož základě Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 11. 4. 2019 č. j. 26 Co 29/2019-180 napadený rozsudek zrušil a vrátil věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. Důvodem jeho postupu byla nepřezkoumatelnost rozhodnutí okresního soudu, neboť podle krajského soudu z rozsudku nevyplývá, jaké pozemky, resp. jejich části, měly být předmětem kupní smlouvy. Odkazuje-li okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí na geometrický plán, ten neměl při svém rozhodování k dispozici.

7. Rozsudkem ze dne 13. 12. 2019 č. j. 106 C 31/2017-264 okresní soud opět uložil žalovanému povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a povinnost k náhradě nákladů řízení. Z vyžádaného soudního spisu je přitom patrné, že okresní soud vycházel jak z geometrického plánu (č. l. 207 a násl.), tak z rozhodnutí o změně využití území a rozhodnutí o umístění stavby ČOV (č. l. 238 a násl.) na pozemcích parc. č. X5, X6, X4, X3, X7, X8, X1, X9, X10, X11, X12, X13, X14, X15, X16, X17, X18, X19, X20, X21, X22 a stavební parcely č. X23, vše v katastrálním území Dvůr Králové nad Labem, z nichž některé byly ve výlučném vlastnictví stěžovatele. V odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud zdůraznil, že "po provedení doplňujících důkazů bylo dále geometrickým plánem č. 3862-216/2009 ze dne 27. 7. 2009 ve spojení s projektovou dokumentací společnosti Póyry, a. s. - zejména částí D - výkresová dokumentace, D1 - situace celková prokázáno, že stavbou Čistírny odpadních vod podle projektové dokumentace obchodní společností Póyry, a. s. byly dotčeny části pozemků žalobce oddělené geometrickým plánem č. 3862-216/2009, který byl...