Case nº 49/18 of Plný, April 26, 2022

• Judge: Šimíček Vojtěch
• President: O zrušení zákonů a jiných právních předpisů
• Resolution Date: April 26, 2022
• Issuing Organization: Plný

Identifikátor evropské judikatury

ECLI:CZ:US:2022:Pl.US.49.18.1

Název soudu

Ústavní soud České republiky

Datum zpřístupnění

11. 5. 2022

    Forma rozhodnutí

    Nález

    Význam

    2

    Navrhovatel

    SKUPINA SENÁTORŮ

    Dotčený orgán

    POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČR

    SENÁT PARLAMENTU ČR

    MINISTERSTVO / MINISTR - zdravotnictví

    VLÁDA / PŘEDSEDA VLÁDY

    Napadený akt

    zákon; 48/1997 Sb. ; o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů; § 15/10, § 17/2, § 17/4, § 17/5, § 39b/10, § 39g/1, § 46/1 věta druhá a následující, § 47, § 48

    zákon; 372/2011 Sb.; o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

    ; § 112, § 113

    jiný právní předpis; 134/1998 Sb.; vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

    jiný právní předpis; 618/2006 Sb.; vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydávají rámcové smlouvy

    jiný právní předpis; 376/2011 Sb.; vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění; § 32, § 39

    jiný právní předpis; 201/2018 Sb.; vyhláška Ministerstva zdravotnictví o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019

    Typ výroku

    zamítnuto

    Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy

    2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 21 odst.1, čl. 31, čl. 26, čl. 36 odst.1, čl. 41 odst.1

    Ostatní dotčené předpisy

    134/1998 Sb.201/2018 Sb.372/2011 Sb., § 15, § 112, § 113376/2011 Sb., § 32, § 3948/1997 Sb., § 46 odst.1, § 47, § 48, § 15 odst.10, § 39b odst.10, § 39g odst.1, § 17 odst.2, § 17 odst.4, § 17 odst.5618/2006 Sb.

    Předmět řízení

    hospodářská, sociální a kulturní práva/svoboda podnikání a volby povolání a přípravy k němu

    hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu zdraví

    základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných

    právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na účinné opravné prostředky

    Věcný rejstřík

    zdravotní pojišťovny

    zdravotní pojištění

    podnikání

    zdravotní péče

    prováděcí předpisy

    lékař

    Jazyk rozhodnutí

    Čeština

    Poznámka

    Tisková zpráva: https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-navrh-skupiny-senatoru-na-zruseni-vybranych-ustanoveni-zakona-c-48-1997-sb-o-verejnem-zdravotnim-pojisteni-a-souvisejicich-pravnich-predpisu

    URL adresa

    http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-49-18_1

    ---

    Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaje), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem se sídlem Duškova 45, Praha 5, na zrušení ustanovení § 15 odst. 10, § 17 odst. 2, 4 a 5, § 39b odst. 10, § 39g odst. 1, § 46 odst. 1 věty druhé a následující, § 47, § 48 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 112 a § 113 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, § 32 a § 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, a vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a Ministerstva zdravotnictví, jako účastníků řízení, a vlády, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

    Návrh se zamítá.

    Odůvodnění:

    1. Předmět řízení a obsah podaného návrhu

1. Návrhem ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručeným Ústavnímu soudu dne 31. prosince 2018, se skupina senátorů (dále také "navrhovatel") domáhala zrušení v záhlaví označených ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o veřejném zdravotním pojištění" nebo "ZVZP"), zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (dále jen "zákon o zdravotních službách" nebo "ZoZS"), vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění ("vyhláška č. 376/2011 Sb."), vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy ("vyhláška č. 618/2006 Sb."), vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ("vyhláška č. 134/1998 Sb.") a vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019 ("vyhláška č. 201/2018 Sb.").

2. Počet senátorů, podepsaných na plné moci vystavené ke dni 19. 12. 2018, byl 51, avšak později senátoři Ing. T. Czernin (15. 2. 2019), Mgr. Herbert Pavera (28. 2. 2019) a MUDr. Lumír Kantor, Ph.D. (7. 5. 2019) vzali svůj podpis na této plné moci zpět.

3. Navrhovatel má za to, že napadená ustanovení právních předpisů jsou rozporná s čl. 21, 26, 31 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Souhrnně řečeno tvrdí, že (1.) v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení; (2.) pravidla úhrad jsou neetická, kdy jsou zdravotníci "finančně trestáni za poskytování medicínsky žádoucí péče a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým"; (3.) cenotvorné mechanismy nezohledňují náklady a přiměřený zisk, neboť jsou výsledkem korporativistických dohod zájmových skupin a (4.) úhradový systém je nepředvídatelný, jelikož úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami. Důsledkem toho je permanentní krize zdravotnictví. Ta je zapříčiněna v důsledku spolupůsobení všech napadených prvků smluvní a úhradové regulace jako celku. Samotné zrušení úhradové vyhlášky by proto mohlo situaci ještě zhoršit. Navrhovatel zdůrazňuje, že po Ústavním soudu nežádá přebírat politickou roli zákonodárce, protože požaduje pouze odstranění těch prvků regulace, které zasahují do základních práv poskytovatelů zdravotní péče a pojištěnců nepřezkoumatelně, nepředvídatelně a v závislosti pouze na aktuální politické či úřednické garnituře. Nastíněné možnosti řešení nemají ambici situovat Ústavní soud do role pozitivního zákonodárce, nýbrž mají představovat pouze podklady pro test rozumnosti.

   I.1. Vytváření smluvní sítě

4. První okruh námitek se týká ustanovení § 46 a násl. ZVZP, které upravují výběr poskytovatelů tvořících smluvní síť zdravotní pojišťovny. Uchazečem o zařazení do této sítě je poskytovatel, který získal tzv. registraci, tzn. oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 15 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách ("ZoZS"), v jehož rámci musel doložit příslušné předpoklady. Registrace sice opravňuje k poskytování zdravotní péče; pro její poskytování bezplatné však musí být vybrán do sítě zařízení, které mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

5. Tento výběr je dvoufázový: nejprve se koná výběrové řízení před komisí (jejím členem je zástupce kraje, zdravotní pojišťovny, profesní komory a odborník), které končí případným doporučením, a teprve poté rozhoduje o uzavření smlouvy pojišťovna, která však tímto doporučením není vázána. Není-li doporučení dáno, smlouva uzavřena být nesmí. Navíc, protože zdravotních pojišťoven je sedm [dominantní je Všeobecná zdravotní pojišťovna (dále též jen "VZP) s více než 60 % pojištěnců], musí poskytovatel aspirující na poskytování bezplatné péče všem pojištěncům uspět v obou procesech sedmkrát. Ke složení komise navrhovatel uvádí, že je překonané a zrcadlí nejistotu zákonodárce, jelikož u zástupce vyhlašovatele není zřejmé, podle čeho má hodnotit žádosti (krajský úřad péči nefinancuje), účast zástupce zdravotní pojišťovny je duplicitní (pojišťovna sama rozhoduje o uzavření smlouvy), profesní komora nehraje žádnou roli ve financování hrazené péče a osoba "odborníka" je zcela bezkriteriální (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně je soukromoprávním spolkem, uznávaným právně-historicky a nikoliv platnou legislativou).

6. Dochází tak k zásahu do práva poskytovatele podnikat podle čl. 26 Listiny a práva občanů na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny, jelikož časová a místní dostupnost hrazené péče je ovlivněna hustotou smluvní sítě. Pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou totiž neplatí žádná zákonem stanovená objektivní kritéria, která by byla nestranná a přezkoumatelná. Navrhovatel namítá rovněž porušení čl. 36 Listiny, neboť je relevantní, "zda má pojištěnec jako uživatel možnost procesní účasti v rozhodování o tom, kdo jej bude bezplatně léčit", což má dopady též na čl. 21 odst. 1 Listiny, tzn. na právo občana podílet se na správě věcí veřejných. Mezi občanem a členy komise stejně jako zdravotní pojišťovnou neexistuje žádná demokratická zpětná vazba. Občan - pojištěnec tak nemá žádnou možnost spolurozhodovat o tom, který poskytovatel bude zařazen do smluvní sítě jeho zdravotní pojišťovny a v důsledku toho může být i neobnovena či vypovězena smlouva s lékařem, ke kterému má důvěru, resp. může dojít ke zhoršení dostupnosti lékařské péče.

7. Navrhovatel se domnívá, že proces výběru smluvních poskytovatelů je svojí povahou blízký zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek - "ZZVZ") a na poskytovatele zdravotních služeb by mělo být nazíráno jako na soutěžitele, zatímco zdravotní pojišťovny jsou spíše veřejnými fondy. Z porovnání obou zákonných...