Case nº 2765/20 of II, April 07, 2022

• Judge: David Ludvík
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: April 07, 2022
• Issuing Organization: II

Identifikátor evropské judikatury

ECLI:CZ:US:2022:2.US.2765.20.3

Název soudu

Ústavní soud České republiky

Datum zpřístupnění

30. 4. 2022

    Forma rozhodnutí

    Nález

    Význam

    3

    Navrhovatel

    OBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Ústí

    STĚŽOVATEL - FO

    STĚŽOVATEL - FO

    Dotčený orgán

    SOUD - NS

    Napadený akt

    rozhodnutí soudu

    Typ výroku

    vyhověno

    Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy

    1/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 101 odst.4, čl. 1 odst.1, čl. 100 odst.1, čl. 82/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.1

    Ostatní dotčené předpisy

    128/2000 Sb., § 38, § 39, § 124150/2002 Sb., § 54 odst.699/1963 Sb., § 237, § 241a, § 135 odst.2, § 159a odst.3

    Předmět řízení

    základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip ochrany legitimního očekávání

    právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/překvapivé rozhodnutí

    základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně

    právo na územní samosprávu

    Věcný rejstřík

    obec

    územní samosprávné celky

    samospráva/územní

    vlastnické právo/přechod/převod

    vlastnické právo/ochrana

    předběžná otázka

    kupní smlouva

    usnesení

    zastupitelstvo

    katastr nemovitostí

    dovolání/přípustnost

    správní soudnictví

    občanské soudní řízení

    Jazyk rozhodnutí

    Čeština

    Poznámka

    Tisková zpráva: https://www.usoud.cz/aktualne/posouzeni-predbezne-otazky-ve-svetle-principu-predvidatelnosti-soudniho-rozhodovani-a-ochrany-legitimniho-ocekavani-ucastniku-rizeni

    URL adresa

    http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-2765-20_3

    ---

    Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudce zpravodaje Ludvíka Davida a soudce Jaromíra Jirsy o ústavních stížnostech stěžovatelů a) obce Ústí, se sídlem Ústí 88, Větrný Jeníkov, zastoupené Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, b) PhDr. Martina Mahlera a c) PhDr. Barbory Mahlerové, obou zastoupených JUDr. Janou Svatoňovou, advokátkou se sídlem Na Pankráci 58, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2020 č. j. 24 Cdo 1198/2020-309, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Bc. Veroniky Svobodové, zastoupené Mgr. Janem Tejkalem, advokátem se sídlem Helfertova 2040/13, Brno, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

    1. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2020 č. j. 24 Cdo 1198/2020-309 byl porušen princip předvídatelnosti soudního rozhodování vyplývající z čl. 1 odst. 1 Ústavy, a tedy i základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a v důsledku bylo porušeno i ústavně zaručené právo na samosprávu stěžovatelky a) dle čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy a základní právo na ochranu vlastnictví stěžovatelů b) a c) dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

    2. Toto rozhodnutí se proto ruší.

       Odůvodnění

    1. Vymezení věci a předchozí průběh řízení

1. Ústavní stížností, vedenou pod sp. zn. II. ÚS 2765/20, se stěžovatelka a) (dále také označovaná jako "obec") domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího soudu, protože jím mělo být porušeno její právo na samosprávu dle čl. 8 Ústavy a její základní práva dle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), tedy právo vlastnické a právo na spravedlivý proces.

2. Ústavní stížností, vedenou pod sp. zn. III. ÚS 3074/20, se stěžovatelé b) a c) (dále také společně označovaní jako "manželé") domáhají zrušení uvedeného rozhodnutí, protože jím mělo být porušeno jejich vlastnické právo dle čl. 11 odst. 1 Listiny a jejich právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

3. Usnesením Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2021 byly obě ústavní stížnosti spojeny ke společnému řízení, které bylo nadále vedeno pod sp. zn. II. ÚS 2765/20.

4. Ústavní soud z ústavních stížností, napadeného rozhodnutí, vyžádaného spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 9 C 310/2013 a katastru nemovitostí zjistil následující. Stěžovatelé b) a c) jsou manželé, v jejich společném jmění jsou i nemovitosti (dům a zahrada) sousedící s nemovitostmi (domem a zahradou) rodičů vedlejší účastnice. Mezi zahradu manželů a zahradu rodičů vedlejší účastnice byl do roku 2013 vklíněn pozemek ve vlastnictví obce. V roce 2013 obec uzavřela s manželi kupní smlouvu, na jejímž základě se manželé stali vlastníky předmětného pozemku. Ministerstvo vnitra se následně ve správním soudnictví domáhalo zrušení usnesení zastupitelstva obce, jímž byl prodej předmětného pozemku schválen, a to pro jeho nezákonnost [srov. § 124 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů]. Krajský soud v Brně žalobu ministerstva zamítl, a kasační stížnost ministerstva pak zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 16. 12. 2015 č. j. 4 As 223/2015-43. V odůvodnění svých rozhodnutí správní soudy konstatovaly, že usnesení žádnou vadou, která by způsobovala jeho nezákonnost, netrpí.

5. Vedlejší účastnice téhož roku, kdy došlo k rozporovanému prodeji pozemku obce manželům, podala k Okresnímu soudu v Jihlavě (dále také "prvostupňový soud") žalobu o určení vlastnictví k předmětnému pozemku, v níž navrhovala, aby za jeho vlastníka byla označena obec. Prvostupňový soud řízení o návrhu přerušil do doby ukončení řízení stran zákonnosti usnesení obce (viz výše). Poté (v lednu 2016) žalobu svým prvním rozhodnutím ve věci zamítl. K odvolání vedlejší účastnice Krajský soud v Brně (dále také "odvolací soud") rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil. Vedlejší účastnice následně podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který na jeho základě věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Podruhé prvostupňový soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 13. 6. 2019 č. j. 9 C 310/2013-237, jímž žalobu opět zamítl. Jeho rozhodnutí opět potvrdil odvolací soud, a to rozsudkem ze dne 12. 12. 2019 č. j. 72 Co 357/2019-282.

6. Nejvyšší soud o dovolání vedlejší účastnice rozhodl ústavními stížnostmi napadeným rozhodnutím. Nejvyšší soud rozhodnutí prvostupňového i odvolacího soudu změnil tak, že se určuje, že vlastnicí předmětného pozemku je obec. V odůvodnění svého rozhodnutí Nejvyšší soud nejprve dovolání označil za přípustné, jelikož v něm vedlejší účastnice argumentuje, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není v souladu s dřívějším kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud dále konstatoval, že jsou splněny podmínky pro jeho rozhodnutí ve věci samé, a provedl výčet skutkových zjištění prvostupňového a odvolacího soudu, z nichž při rozhodování vycházel. Následně Nejvyšší soud učinil závěr, že okolnosti rozhodování zastupitelstva obce o prodeji předmětného pozemku byly netransparentní, obec tedy postupovala nezákonně a kupní smlouva uzavřená mezi obcí a manželi je absolutně neplatná. Pro úplnost Nejvyšší soud podotkl, že v kupní smlouvě se odkazuje na usnesení zastupitelstva ze dne 15. 5. 2013, přičemž ovšem zasedání zastupitelstva, na němž byl (nezákonně) schválen prodej předmětného pozemku manželům, se konalo o den později. S rozhodnutím Nejvyššího správního soudu označujícím usnesení zastupitelstva obce o prodeji pozemku manželům za zákonné se Nejvyšší soud vypořádal konstatováním, že věc posoudil z pohledu též civilně právní úpravy a zohlednil též správními soudy (zejména s ohledem na povahu soudního řízení správního) nezohledněné okolnosti.

   2. Argumentace účastníků řízení

7. Stěžovatelka a), obec, má v prvé řadě za to, že napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k porušení jejího práva na samosprávu. V tomto rozsahu svou ústavní stížnost označuje za stížnost ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy, tedy za tzv. komunální ústavní stížnost, přičemž konstatuje, že o jejím podání rozhodlo zastupitelstvo obce na svém zasedání. Dále má obec za to, že byla porušena...