Case nº 3528/20 of III, March 15, 2022

• Judge: Suchánek Radovan
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: March 15, 2022
• Issuing Organization: III

Identifikátor evropské judikatury

ECLI:CZ:US:2022:3.US.3528.20.1

Název soudu

Ústavní soud České republiky

Datum zpřístupnění

31. 3. 2022

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

3

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - FO

STĚŽOVATEL - FO

Dotčený orgán

SOUD - NS

SOUD - KS Hradec Králové

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1209/1992 Sb./Sb.m.s., #0 čl. 6 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

89/2012 Sb., § 2995, § 2950, § 6 odst.2

Předmět řízení

základní ústavní principy/demokratický právní stát/nepřípustnost přepjatého formalismu

základní ústavní principy/demokratický právní stát/vyloučení svévole

právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění

Věcný rejstřík

škoda/náhrada

škoda/odpovědnost za škodu

bezdůvodné obohacení

kupní smlouva

informace

interpretace

Jazyk rozhodnutí

Čeština

URL adresa

http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-3528-20_1

---

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. M. a 2) J. K., zastoupených advokátem JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2020 č. j. 28 Cdo 1613/2020-447 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 23. května 2019 č. j. 23 Co 432/2018-339, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích jako účastníků řízení, takto:

1. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2020 č. j. 28 Cdo 1613/2020-447 a rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 23. května 2019 č. j. 23 Co 432/2018-339 bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelů na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. října 2020 č. j. 28 Cdo 1613/2020-447 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 23. května 2019 č. j. 23 Co 432/2018-339 se ruší.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), resp. právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Z ústavní stížnosti a spisu vedeného Okresním soudem v Pardubicích (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 27 C 151/2016, který si Ústavní soud vyžádal za účelem posouzení opodstatněnosti a důvodnosti ústavní stížnosti, vyplývají následující skutečnosti. Stěžovatelé se žalobou podanou u okresního soudu domáhali, aby jim žalovaní 1) E. N., 2) M. P. a 3) M. B. zaplatili společně a nerozdílně částku 1 720 000 Kč z titulu náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení. První žalovaná spolu se třetím žalovaným, který jednal na základě plné moci udělené druhým žalovaným, nabízeli počátkem roku 2014 k prodeji pozemek a stavbu v katastrálním území N. (dále jen "předmětné nemovitosti"), které byly v podílovém spoluvlastnictví první žalované a druhého žalovaného. Při uzavření kupní smlouvy přitom první žalovaná se třetím žalovaným zamlčeli stěžovatelům skutečnost, že proti druhému žalovanému bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin vraždy, která měla být spáchána v předmětné nemovitosti (rodinném domě). Poté, co stěžovatelé uhradili část kupní ceny ve výši 1 720 000 Kč, rozhodl Katastrální úřad pro Pardubický kraj o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva stěžovatelů k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, protože předběžným opatřením okresního soudu ze dne 21. 11. 2014 bylo druhému žalovanému k návrhu pozůstalých po zavražděné K. K. zakázáno disponovat s jeho spoluvlastnickým podílem na předmětných nemovitostech, čímž kupní smlouva pro nemožnost plnění zanikla.

3. Rozsudkem ze dne 10. 5. 2018 č. j. 27 C 151/2016-202 uložil okresní soud první žalované a druhému žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelům společně a nerozdílně částku 1 720 000 Kč (I. výrok) a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 341 630,70 Kč (III. výrok). Návrh stěžovatelů, aby spolu s nimi byl k zaplacení částky společně a nerozdílně zavázán též třetí žalovaný, okresní soud zamítl (II. výrok). Z dokazování vyplynulo, že stěžovatelům "vznikla škoda v žalované výši i to, že žalovaní 1 a 3 porušili povinnost jednat v právním styku poctivě. Připojeným spisem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje č. j. KRPE-36196-62/TČ-2015-170681, bylo prokázáno, že žalovaní 1 a 3 věděli o trestním stíhání žalovaného 2 a o tom, že byl vzat do vazby, kde ho žalovaný 3 dokonce navštívil kvůli udělení plné moci. Připojeným spisem Policie ČR a výpovědí paní H. bylo dokonce prokázáno, že když okrajově přišla řeč na dalšího spoluvlastníka předmětných nemovitostí, žalovaného 2, tak žalovaný pan B. odpovídal, že je pracovně vytížen" (bod 34 odůvodnění). Okresní soud dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouva pro následnou nemožnost plnění zanikla podle § 2006 a 2007 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.").

4. Okresní soud dospěl k závěru, že první žalovaná a druhý žalovaný se platbou od stěžovatelů bezdůvodně obohatili o částku 1 720 000 Kč. Ti byli "na základě smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 21. 2. 2013, podle které jim byl poskytnut hypoteční úvěr ve výši 1 699 000 Kč, povinni plnit splátky úvěru Hypoteční bance, a. s. společně a nerozdílně. Žalobci proto zaplacením částky ve výši 1 720 000 Kč plnili to, co byli povinni plnit žalovaní 1 a 2 společně a nerozdílně. Kdyby nebylo tohoto plnění, mohla by se banka dožadovat zaplacení dluhu po kterémkoli ze žalovaných 1 a 2, proto soud žalobě vůči žalovaným 1 a 2 v plném rozsahu vyhověl a uložil jim povinnost zaplatit žalobcům žalovanou částku společně a nerozdílně" (bod 32 odůvodnění). U třetího žalovaného však okresní soud neshledal příčinnou souvislost mezi jeho jednáním a vznikem škody. Okresní soud zdůraznil, že "ke vzniku škody došlo shodou pro žalobce nepříznivých okolností, které ve výsledku vedly k tomu, že těsně před uzavřením kupní smlouvy dne 30. 10. 2014, která však mohla být uzavřena již dne 22. 10. 2014 ..., byl žalovaný 2 dne 21. 10. 2014 nepravomocně odsouzen mj. i k náhradě nemajetkové újmy v celkové výši 5 000 000 Kč vůči pozůstalým po zavražděné slečně K. K. Těsně před povolením vkladu vlastnického práva žalobců do katastru nemovitostí pak tito pozůstalí podali dne 20. 11. 2014 návrh na vydání předběžného opatření zakazujícího disponovat žalovanému 2 s jeho spoluvlastnickým podílem a soud tomuto návrhu předběžným opatřením vyhověl. Žalobci mezitím již část kupní ceny uhradili přímo Hypoteční bance, a. s. Pokud by se žalobci chovali obezřetněji, nespoléhali jen na informace o předmětných nemovitostech od žalovaných a zjišťovali si je z jiných zdrojů, a zejména pokud by kupní smlouvu uzavřeli obvyklým způsobem tak, že by celá...