Case nº 2155/21 of IV, February 22, 2022

• Judge: Fiala Josef
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: February 22, 2022
• Issuing Organization: IV

Identifikátor evropské judikatury

ECLI:CZ:US:2022:4.US.2155.21.1

Název soudu

Ústavní soud České republiky

Datum zpřístupnění

7. 3. 2022

   Forma rozhodnutí

   Nález

   Význam

   3

   Navrhovatel

   STĚŽOVATEL - PO

   Dotčený orgán

   SOUD - MS Praha

   Napadený akt

   rozhodnutí soudu

   Typ výroku

   vyhověno

   Ostatní dotčené předpisy

   177/1996 Sb., § 9 odst.3, § 8 odst.1, § 9 odst.199/1963 Sb., § 142 odst.1, § 79, § 153 odst.2

   Odlišné stanovisko

   Šámal Pavel

   Předmět řízení

   právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na právní pomoc a tlumočníka

   základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a pokojně užívat majetek obecně

   Věcný rejstřík

   pohledávka/postoupení

   náklady řízení

   advokát/odměna

   žaloba/na plnění

   žaloba/na určení

   advokátní tarif

   Jazyk rozhodnutí

   Čeština

   URL adresa

   http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=4-2155-21_1

   ---

   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Bílé Karpaty, s. r. o., sídlem Františka Diviše 944, Praha 22 - Uhříněves, zastoupené Mgr. Jiřím Wytrzensem, advokátem, sídlem U Mlýnského kanálu 699/20, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2021 č. j. 16 Co 178/2021-226, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Ing. Ivana Martinči a Ing. Petera Markulince, zastoupených JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem, sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

   1. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2021 č. j. 16 Co 178/2021-226 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 37 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

   2. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2021 č. j. 16 Co 178/2021-226 se ruší.

   Odůvodnění

   I.

   Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2. Z ústavní stížnosti, z napadeného rozhodnutí a ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 9 C 85/2019 se podává, že vedlejší účastníci se žalobou domáhali, aby obvodní soud vydal rozsudek jednak o tom, že postoupení pohledávky ve výši 625 523 Kč za obcí Holubice učiněné na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 uzavřené mezi obchodní společností Highest Investment, a. s., a stěžovatelkou, je vůči vedlejším účastníkům právně neúčinné, jednak aby uložil stěžovatelce povinnost vydat vedlejším účastníkům prospěch, který získala v důsledku postoupení pohledávky ve výši 625 523 Kč, a nahradila jim náklady řízení. Na základě výzvy obvodního soudu vedlejší účastníci upřesnili žalobní návrh a navrhli vydání rozsudku, kterým by bylo vysloveno, že postoupení uvedené pohledávky je vůči nim právně neúčinné, a pro případ, že by bylo v průběhu řízení prokázáno, že došlo ve specifikovaném období ke snížení postižené pohledávky nebo k jejímu zániku v důsledku plnění poddlužníka stěžovatelce, aby bylo vysloveno, že postoupení předmětné pohledávky je vůči nim právně neúčinné a že stěžovatelka je povinna vydat vedlejším účastníkům plnění ve výši 625 523 Kč, které získala v důsledku postoupení pohledávky. Obvodní soud po provedeném dokazování rozsudkem ze dne 17. 2. 2021 č. j. 9 C 85/2019-194 žalobu vedlejších účastníků o určení neúčinnosti smlouvy zamítl (I. výrok), zamítl i žalobu o zaplacení částky 625 523 Kč (II. výrok) a uložil vedlejším účastníkům povinnost zaplatit stěžovatelce společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 96 186,40 Kč (III. výrok). Zamítnutí žaloby odůvodnil zjištěním, že vedlejší účastníci nedostáli své povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti (v souladu s poučením poskytnutým jim soudem) a neunesli břemeno tvrzení, že postupitelka měla úmysl zkrátit jejich nároky, že stěžovatelce byl tento úmysl znám, že předmětný úkon vedl ke zmenšení majetku dlužníka, a to má za následek, že vedlejší účastníci nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z jeho majetku. Výrok III. o nákladech řízení odůvodnil obvodní soud odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), s ohledem na úspěch stěžovatelky ve sporu. Soudem určená výše náhrady nákladů řízení 96 186,40 Kč představuje soudní poplatek 2 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem, které tvoří odměna počítaná z tarifu 625 523 Kč, hotové výdaje a 21 % DPH, přičemž obvodní soud přiznal odměnu za 7 úkonů právní služby po 10 820 Kč.

3. Proti III. výroku rozsudku obvodního soudu podali vedlejší účastníci odvolání a navrhli jeho změnu tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 13 068 Kč. Namítli, mimo jiné, že obvodní soud nesprávně zahrnul do náhrady nákladů řízení soudní poplatek ze žaloby 2 000 Kč, dále že obvodní soud nesprávně vyšel z tarifu 625 523 Kč, ač měl postupovat podle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a vyjít z tarifní hodnoty 10 000 Kč, neboť předmětem řízení bylo určení relativní neúčinnosti právního jednání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením změnil III. výrok rozsudku obvodního soudu tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 12 160,50 Kč, jinak jej v tomto výroku potvrdil (I. výrok), a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejším účastníkům náklady odvolacího řízení ve výši 1 270,50 Kč (II. výrok). Městský soud považoval námitku týkající se tarifní hodnoty, ze které má být odměna určena, za důvodnou, protože předmětem řízení bylo právo vedlejších účastníků dovolat se neúčinnosti smlouvy, která podle nich zkracovala uspokojení jejich pohledávky, což je právo, jehož hodnota není sama o sobě vyjádřitelná ve smyslu § 9 odst. 1 advokátního tarifu. Městský soud dodal, že obdobně, je-li například předmětem řízení právo dovolat se neúčinnosti smlouvy o darování nemovitosti, též není tarifní hodnota určována cenou nemovitosti. Vedlejší účastníci sice zformulovali svůj požadavek do dvou výroků, a to určovacího a výroku na vydání plnění, ovšem druhý výrok na plnění podle městského soudu představuje faktickou realizaci neúčinnosti právního jednání v podobě vydání nabytého plnění (§ 595 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Městský soud shrnul, že předmět řízení byl jeden, bylo jím právo vedlejších účastníků dovolat se...