Tdo nº 6 Tdo 832/2020 of Senát 6, August 18, 2020

• Resolution Date: August 18, 2020
• Issuing Organization: Senát 6

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

6 Tdo 832/2020-443

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 8. 2020 o dovolání, které podal obviněný V. P., nar. XY v XY, bytem XY, okr. XY, t. č. ve výkonu tresu odnětí svobody ve Věznici Břeclav, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 3. 2020, č. j. 3 To 39/2020-384, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 10 T 61/2019, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 10 T 61/2019 byl obviněný V. P. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění soudů dopustil tím, že

   ačkoliv znal věk AAAAA (pseudonym), nar. XY, a i přes to, že byl usneseními policejního orgánu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina, Územního odboru Jihlava, Oddělení obecné kriminality ze dne 15. 12. 2014 (usnesení převzal 19. 12. 2014) a 5. 1. 2016 (usnesení převzal dne 14. 1. 2016) trestně stíhán pro dva přečiny nebezpečného pronásledování podle § 354 odst. 1 písm. b), c), d), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, kterých se dopustil vůči poškozené AAAAA, přičemž následně byl za tyto činy a další trestnou činnost odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě č. j. 13 T 265/2015-1196

   ze dne 6. 1. 2017, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2017, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na pět a půl roku,

   nejméně od 18. 2. 2016 nejprve z věznice v Brně, kde byl ve vazbě, a od 20. 4. 2017 z věznice v Břeclavi, kde byl a v současné době stále je ve výkonu trestu odnětí svobody, až do 7. 11. 2018 pronásledoval AAAAA tím, že ji zaslal nejméně 16 dopisů, ve kterých jí mimo jiné psal, že ji miluje, že až ho pustí z vězení, tak budou spolu a vezme si ji za manželku, a prosil ji, ať na něj počká, posléze jí také psal, že bude žádat o podmíněné propuštění, dále jí zasílal společně s dopisy a jednou samostatně přání k Vánocům, svátku a narozeninám, dále v uvedené době zaslal jejím rodičům B. nar. XY a M., nar. XY, H. nejméně jedenáct dopisů, ve kterých jim psal, že je stihán a odsouzen nespravedlivě, že jejich dceru miluje a že si ji po návratu z věznice vezme, a prosil je, ať ji pozdravují, a dále společně s dopisy zasílanými AAAAA nebo jejím rodičům zaslal nejméně sedm „vyrozumění o návštěvě“ na různé termíny a v dopisech AAAAA a její rodiče vyzýval, aby ho všichni tři ve věznici navštívili, a dále nejméně od 3. 2. 2017 do 13. 10. 2017 se pokoušel AAAAA kontaktovat telefonicky, kdy nejméně 204krát volal na telefonní číslo XY, o kterém se mylně domníval, že ho užívá AAAAA, přičemž poškozená ve skutečnosti uvedené telefonní číslo neužívala,

   kdy vzhledem ke svému předchozímu trestnímu stíhání a později odsouzení pro pronásledování AAAAA musel vědět, že poškozená z něho má strach, snaží se mu vyhýbat a nechce s ním být v jakémkoliv kontaktu, a tedy musel vědět, že výše popsané jednání je, mimo jiné i vzhledem k výše uvedené snaze obžalovaného o podmíněné propuštění, způsobilé v AAAAA vzbudit obavy o její život nebo zdraví.

2. Obviněný byl odsouzen podle § 354 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

3. O odvolání obviněného proti citovanému rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 3 To 39/2020, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

   II.

   Dovolání a vyjádření k němu

4. Obviněný podal proti citovanému usnesení odvolacího soudu prostřednictvím svého obhájce dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že skutek, pro který byl odsouzen, není trestným činem. Zpochybňuje, že by jeho jednání mohlo v poškozené vzbudit důvodné obavy o její život nebo zdraví, neboť v době skutkového děje byl ve věznici, takže se s ní, ani jejími rodiči, fyzicky kontaktovat nemohl. Důvodná obava nemůže vycházet hypoteticky z toho, co by se mohlo stát, pokud by byl z výkonu trestu propuštěn.5. Obviněný napadeným rozhodnutím vytýká nepřezkoumatelnost, neboť se nezabývají jeho obhajovací námitkou, že telefonní číslo svědka D. S. mu předala sama poškozená, jež v něm tak úmyslně vzbudila rozhodnutí, aby ji kontaktoval. Z toho dovozuje, že nemůže být uznán vinným tím, že se ve 204 případech pokoušel telefonicky nebezpečně pronásledovat poškozenou. Trestnost jeho jednání pak podle hodnocení dovolatele nelze dovozovat ani z toho, že byl pro stejný přečin v minulosti odsouzen. Předchozí odsouzení netvoří skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zákoníku. Poškozená ani její rodiče vůbec nemuseli jeho dopisy otevírat a číst. Mohli je rovnou vyhazovat. Tyto dopisy nemohly poškozenou ohrožovat na životě nebo zdraví, neboť se jednalo o dopisy slušné. Nikomu v nich nevyhrožoval. V poškozené nemohl vyvolat tísnivý pocit ze zla a jakýkoliv vyšší stupeň obav. Počet dopisů adresovaných poškozené (16) a jejím rodičům (11) v období od 18. 2. 2016 do 7. 11. 2018 nesvědčí o četném, urputním a systematickém obtěžování, které se dělo prostřednictvím písemností. V průměru poslal jeden dopis poškozené za 1,3 měsíce a jejím rodičům za 1,9 měsíce. Z výpovědi AAAAA podle...