Cdo nº 30 Cdo 2110/2020 of Senát 30, August 18, 2020

• Resolution Date: August 18, 2020
• Issuing Organization: Senát 30

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

30 Cdo 2110/2020-165

USNESENÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně J K., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Josefem Kašparem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jáchymovská 27/114, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 86/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, č. j. 15 Co 19/2020-107, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) svým rozsudkem ze dne 13. 9. 2019, č. j. 11 C 86/2018-81, konstatoval, že v exekuci nařízené usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 1. 2011, č. j. 13 EXE 13297/2010-24, a prováděné nejprve soudním exekutorem JUDr. Ivo Dědkem, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 012 EX 4766/10, a následně soudním exekutorem Mgr. Markem Jenerálem, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 177 EX 27197/13, došlo při provádění exekuce prodejem nemovitostí na základě exekučního příkazu ze dne 23. 2. 2011, č. j. 012 EX 4766/10-21 (dále jen „posuzované řízení“), k porušení práva žalobkyně na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě (výrok I). Žalobu v části, ve které žalobkyně požadovala zaplacení částky 429 928 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok II) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozhodnutí odvolacího soudu) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozhodnutí odvolacího soudu).Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla, coby zúčastněné osobě (oprávněné z věcného břemene), vzniknout především tím, že s ní nebylo...