Cdo nº 30 Cdo 1894/2020 of Senát 30, August 18, 2020

• Resolution Date: August 18, 2020
• Issuing Organization: Senát 30

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

30 Cdo 1894/2020-304

USNESENÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Jiřího Němce v právní věci žalobce H. K. N., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 103/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 17 Co 335/2019-272, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 jako soud prvního stupně svým rozsudkem ze dne 26. 9. 2019, č. j. 25 C 103/2017-225, uložil žalované, aby zaplatila žalobci částku 57 083 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku), zamítl žalobu v části, jíž se žalobce domáhal částky 191 250 Kč s příslušenstvím (výrok II rozsudku), a rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobci náklady řízení ve výši 57 596 Kč (výrok III rozsudku).Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že se žaloba o zaplacení částky 57 083 Kč zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalované zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 8 228 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, jíž se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného původně u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 11 C 292/2007 (poté pod sp. zn. 11 C 533/2007 a následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 66 C 88/2010), v němž se domáhal omluvy za protiprávní jednání. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce „v celém rozsahu, kterým nebylo žalobě v meritu věci vyhověno“ včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.Dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud „se odchýlil od rozhodnutí dovolacího soudu, která vycházejí z kautely, že je nutno posuzovat celkovou délku řízení“. Cituje stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010...