Tdo nº 8 Tdo 450/2020 of Senát 8, July 29, 2020

• Resolution Date: July 29, 2020
• Issuing Organization: Senát 8

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

8 Tdo 450/2020-1427

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2020 o dovolání obviněného R. Ž., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 3 To 160/2019, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 13/2018, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. Ž. odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. 50 T 13/2018, byl obviněný R. Ž. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným skutkem tam popsaným, který právně kvalifikoval jako zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to a za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl uznán obviněný vinným rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 3 T 27/2018, mu soud uložil podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let, pro jehož výkon jej zařadil podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu uloženém rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 3 T 27/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. uložil povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ 41197518, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, škodu ve výši 33 211 Kč, a poškozené P. K., nar. XY, bytem XY (dále jen „poškozená“), škodu ve výši 10 000 Kč.2. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obviněný a státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně (ten tak učinil v neprospěch obviněného). Z podnětu obou těchto podání Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. 3 To 160/2019, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným, že

   v XY dne 20. 12. 2016 kolem 8:15 hodin pod falešnou záminkou, že jde provést revizi kotle, v úmyslu získat finanční prostředky, vědom si své tíživé finanční situace, zazvonil na venkovní zvonek u bytu na ul. XY č. XY a poté, co jej poškozená P. K., nar. XY, vpustila do domu a následně bytu a ukázala mu místo, kde má v koupelně ohřívač vody, a pustila teplou vodu, v situaci, kdy k němu stála zády, jí přiložil na přední stranu krku nůž, kdy poškozená ve snaze nůž odstrčit tento chytila levou rukou za ostří, přičemž v tomto okamžiku zareagoval tak, že nůž ze sevření poškozené prudce vytáhl, čímž jí způsobil řezné rány v oblasti dlaňových ploch všech prstů levé ruky, konkrétně řeznou ránu na dlaňové ploše palce v oblasti kloubu mezi články prstu s přetnutím šlachy dlouhého ohýbače palce a nervu vedoucího na vnitřní straně prstu a se zářezem do volární ploténky kloubu, řeznou ránu na dlaňové ploše ukazováku v oblasti kloubu mezi středním a koncovým článkem prstu, zasahující i na vnitřní a zadní plochu prstu s vytvořeným lalokem tkání, s přetnutím vnitřního vazu kloubu, přetnutí nervu vedoucího na vnitřní straně prstu a přetnutí šlachy hlubokého ohybače prstu v II. zóně, řeznou ránu na dlaňové ploše prostředníku v oblasti kloubu mezi základním a středním článkem prstu s přetnutím šlachy povrchního ohybače prstu i šlachy hlubokého ohybače prstu, řeznou ránu na dlaňové ploše prsteníku v oblasti kloubu mezi základním a středním článkem prstu s přetnutím šlachy povrchního ohybače prstu i šlachy hlubokého ohybače prstu a řeznou ránu na dlaňové ploše malíku v oblasti kloubu mezi středním a koncovým článkem prstu s přetnutím šlachy hlubokého ohybače prstu, přičemž poškozená poté upadla na zem a následně ve snaze zajistit, aby z bytu odešel, mu nabídla finanční částku ve výši 10 000 Kč, kterou přijal a byt opustil,

   kdy v důsledku utrpěných zranění byla poškozená ošetřena v nemocnici a následně operována a hospitalizována pod dobu tří dnů, a poté podrobena rehabilitaci, takto byla omezena v obvyklém způsobu života nejprve nutností podrobit se hospitalizaci a rehabilitaci, bolestivostí poranění, nutností snášet po dobu osmi týdnů od vzniku poranění fixaci končetiny dlahou, kdy takto znehybněná dominantní horní končetina poškozené znemožňovala či ztěžovala výkon běžných denních činností, osobní péči a hygienu, péči o domácnost, vylučovala fyzické a sportovní aktivity, přičemž po dobu zhruba pěti měsíců od vzniku poranění se nemohla poškozená, která je profesionální tenistkou, věnovat profesionálnímu sportu,

   jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 9. 2013, č. j. 50 T 4/2011-3786, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 12. 2013, sp. zn. 6 To 98/21013, potrestán mimo jiné i za zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. Pp 10/2014, a byla mu stanovena zkušební doba do 16. 4 2018.3. Takto popsané jednání obviněného (tučně je zvýrazněno doplnění provedené oproti rozsudku soudu prvního stupně) odvolací soud právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za shora uvedené trestné činy a taktéž za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 3 T 27/2018, mu uložil podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 59 odst. 1 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu uloženém rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 3 T 27/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Následně obviněnému podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, IČ 41197518, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, škodu ve výši 33 211 Kč.

4. Obviněný se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím své obhájkyně Mgr. et. Bc. Lucie Janovské Nejedlé, DiS. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. a napadl všechny výroky odsuzujícího rozsudku. Stejně jako v předchozích stadiích trestního řízení trval na tom, že se jednání, které je mu kladeno za vinu, nedopustil, že mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními existují nelogičnosti, že soudy obou stupňů svá skutková zjištění vykonstruovaly a napadená rozhodnutí tak ve svém důsledku zatížily vadou nesprávného hmotněprávního posouzení skutku. 5. Dovolatel vyjádřil přesvědčení, že nepřímé důkazy, které byly ve věci provedeny, netvoří žádný ucelený řetězec, aby bylo možno dospět k závěru, že pachatelem posuzované trestné činnosti je právě on. V prvé řadě zpochybnil pachové stopy, které podle jeho názoru nebyly zajištěny zákonným způsobem, a proto k nim nelze přihlížet. Stopy na triku a teplákové bundě poškozené se žádným způsobem nemohly shodovat s jeho pachovým vzorkem, neboť na místě činu nikdy nebyl. Jde přitom o mobilní věci, tudíž k přenosu pachu na nich se měl věnovat přinejmenším znalecký posudek z oboru kriminalistické odorologie. V tomto směru vyslovil podezření, že při vyhodnocení pachových stop došlo ze strany policejního orgánu buď k chybě, nebo dokonce úmyslnému zfalšování a vytvoření neexistujícího důkazu. Navíc za situace, kdy stále odmítal možnost shody pachové stopy na teplákové bundě poškozené, v trestním spise narychlo přibylo další odborné vyjádření, které potvrdilo shodu pachové stopy z tílka poškozené ze stejného místa jako na teplákové bundě. Policie si také při ohledání místa činu dne 20. 12. 2016 nevyžádala oblečení poškozené, teprve před její operací téhož dne v odpoledních hodinách bylo všechno oblečení poškozené vhozeno do jednoho igelitového pytle, předáno policii, která až následně zajišťovala stopy na tomto oblečení. Pachové stopy však neměly být vůbec zajištěny, neboť poškozená se do doby odevzdání svého oblečení potkala s velkým okruhem osob. Proto bylo nezbytné přezkoumání správnosti postupu při jejich zajišťování. Závěrem této části podání dovolatel poukázal na současnou aplikační praxi a názory soudních znalců...