Tdo nº 7 Tdo 471/2020 of Senát 7, May 13, 2020

• Resolution Date: May 13, 2020
• Issuing Organization: Senát 7

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

7 Tdo 471/2020-541

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 5. 2020 o dovolání obviněného M. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY podaném proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 11. 2019, sp. zn. 55 To 310/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 158/2018 takto:

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušují rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 18. 11. 2019, sp. zn. 55 To 310/2019, a rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 6. 2019, sp. zn. 2 T 158/2018.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Okresnímu soudu v Přerově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 6. 2019, č. j. 2 T 158/2018-473, byl obviněný M. D. uznán vinným přečinem sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 2 tr. zákoníku, za který mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let. Zároveň mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podle svých možností nahradil újmu způsobenou trestným činem. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit poškozené M. Z. na náhradu škody částku 50 000 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Přečinu sexuálního nátlaku se obviněný podle skutkových zjištění Okresního soudu v Přerově vyjádřených ve výroku rozsudku dopustil stručně řečeno tím, že jako zaměstnavatel poškozené M. Z., která pracovala v jeho restauraci jako servírka, vědom si její závislosti na příjmu ze zaměstnání v důsledku její špatné finanční situace a zadluženosti, jednal vůči ní tak, že přesně nezjištěného dne v období od 23. 10. 2017 do 10. 11. 2017 (pravděpodobně dne 7. 11. 2017) pozval poškozenou do bytu, kde po vstupu uzamkl dveře, svlékl ji do kalhotek a opakoval jí, že pokud s ním bude souložit, s peněžním schodkem se to nějak zařídí, a když poškozená odmítla, požadoval po ní orální uspokojení, v pokoji si ji přidržel za ruce a hlavu a poškozená v obavě ze splácení schodku v tržbě ve výši 9 000 Kč a možné ztráty zaměstnání přistoupila k orálnímu sexu s ejakulací do úst, a dále přesně nezjištěného dne v období od 11. 11. 2017 do 19. 11. 2017 poté, co zjistil schodek v tržbě poškozené, v zadních prostorách svého pohostinství uchopil poškozenou za ruku a přitahoval ji k sobě ve snaze ji líbat, což odmítla, dále po ní požadoval pohlavní styk, který rovněž odmítla, a následně si v místnosti herny šipek lehl na podlahu, stáhl si kalhoty a držel poškozenou, přitáhl si její hlavu ke svému penisu s tím, že když „to udělá“, peněžní schodek se vyřídí, a poškozená ze strachu z dluhů a ztráty zaměstnání opětovně přivolila k orálnímu sexu s vyvrcholením do úst, a v důsledku tohoto jednání u poškozené došlo k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy.

3. Poškozená a obviněný podali odvolání. Obviněný je zaměřil do výroků o vině a trestu. O odvoláních rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 18. 11. 2019, č. j. 55 To 310/2019-509, tak, že rozsudek soudu prvního stupně z podnětu odvolání poškozené zrušil pouze ve výroku o náhradě škody a nově rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen zaplatit na náhradu nemajetkové újmy v penězích poškozené částku 50 000 Kč, přičemž podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená se zbytkem nároku na náhradu nemajetkové újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále soud druhého stupně odvolání obviněného M. D. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

4. Obviněný napadl rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu dovoláním, které opřel o důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Konstatoval, že provedené dokazování neodpovídalo zásadám spravedlivého procesu, jelikož podkladem odsuzujícího rozsudku byl protokol o výslechu poškozené z přípravného řízení, který byl proveden jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Protokol byl v hlavním líčení čten podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř. Obviněný ani jeho obhájce nebyli tomuto výslechu přítomni a neměli tak možnost klást poškozené otázky. Dále nesouhlasil s tím, že byl poškozené přiznán status zvláště zranitelné oběti podle zákona o obětech trestných činů a že soud druhého stupně vůbec nezkoumal, zda v mezidobí nedošlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu. Odkázal na judikaturu Ústavního soudu, podle níž nesmí být odsouzení výlučně či v rozhodující míře založeno na takové výpovědi svědka, jenž nebyl vyslechnut kontradiktorně. Podle obviněného odvolací soud pouze konstatoval, že tomu tak v tomto konkrétním případě není, aniž by se této domněnce jakkoli blíže věnoval. Následně se obviněný zmínil o nevalných morálních vlastnostech poškozené, polemizoval nad účelovostí a nepravdivostí jednotlivých omluv poškozené z hlavního líčení, přičemž nesouhlasil ani s odůvodněním soudu prvního stupně, proč nakonec nepřistoupil k výslechu poškozené v hlavním líčení.

5. V závěru dovolání obviněný odkázal na závěry znaleckého posudku a části výpovědí obou vyslechnutých znalců a výpovědi svědků R. D. a L. Š., přičemž vyjádřil nesouhlas s tím, jak je soudy hodnotily a k jakým závěrům dospěly. Vyjádřil přesvědčení, že celou „konstrukci“ trestného činu vymyslel syn poškozené D. Z., který má být (stejně jako poškozená)...