Cdo nº 21 Cdo 4187/2019 of Senát 21, January 22, 2020

• Resolution Date: January 22, 2020
• Issuing Organization: Senát 21

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

21 Cdo 4187/2019-237

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněného Českomoravská stavební spořitelna, a. s. se sídlem v Praze 10, Vinohradská č. 3218/169, IČO 49241397, zastoupeného Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Vinohrady č. 794/45, proti povinné Z. Š., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Lannova tř. č. 14/9, pro 2 830 797 Kč s příslušenstvím prodejem zástavy, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 43 EXE 3737/2016, o návrhu povinné na zastavení exekuce, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. ledna 2018 č. j. 24 Co 1899/2017-149, takto:Dovolání povinné se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2018 č. j. 24 Co 1899/2017-149 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.V projednávané věci soudy dospěly v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu k závěru, že „povinnou tvrzená neplatnost úvěrové smlouvy“ z důvodu, že oprávněný v pozici obligačního věřitele byl uveden v omyl J. P. jakožto obligačním dlužníkem, není neplatností absolutní, ale toliko relativní ve smyslu § 40a občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2013 – dále jen „obč. zák.“), a že jediným, kdo by byl oprávněn se vyslovení neplatnosti z tohoto důvodu domáhat, by tak byl oprávněný jakožto smluvní strana úvěrové smlouvy, která neplatnost nezpůsobila a současně touto neplatností byla dotčena [srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2006 sp. zn. 21 Cdo 826/2005, uveřejněného pod č. 36 ve...