Tdo nº 15 Tdo 1415/2019 of Senát 15, February 18, 2020

• Resolution Date: February 18, 2020
• Issuing Organization: Senát 15

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

15 Tdo 1415/2019-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl ve velkém senátu trestního kolegia v neveřejném zasedání konaném dne 18. 2. 2020 v trestní věci obviněného A. B., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 5 T 12/2019, o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obviněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2019, sp. zn. 7 To 177/2019, která byla postoupena velkému senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu k rozhodnutí usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 6 Tdo 1178/2019, takto:

Senátu č. 6 Nejvyššího soudu se přikazuje, aby věc znovu projednal a rozhodl, protože nejsou splněny podmínky § 20 odst. 1, 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění:

1. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 5 T 12/2019, byla podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř., z důvodu uvedeného v § 171 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněného A. B. (dále též „obviněný“), stíhaného pro skutek, že dne 10. 10. 2018 kolem 22:12 hodin v Praze 8, v ulici XY, v blízkosti zastávky MHD XY, byl jako řidič vozidla tov. zn. XY, registrační značky XY, kontrolován hlídkou Policie České republiky a bylo zjištěno, že má pozitivní slinný test Drugwipe 5+ na amfetamin/metamfetamin, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, bylo stanoveno, že měl v době činu v krvi nejméně 427 ng/ml metamfetaminu, což je hladina, při které není schopen žádný řidič bezpečně ovládat motorové vozidlo v silničním provozu, postoupena k projednání Magistrátu hlavního města Prahy, protože skutek, pro který je obviněný stíhán, není trestným činem, ale mohl by být orgánem příslušným k projednávání přestupků posouzen jako přestupek podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

2. Proti označenému usnesení podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 8 v neprospěch obviněného stížnost, která byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2019, sp. zn. 7 To 177/2019, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.

   II.

   Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2019, sp. zn. 7 To 177/2019, podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného A. B. dovolání. Odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. f), g), l) tr. ř. a namítl, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. d) tr. ř., přestože předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení a bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí.

4. Dovolatel vyjádřil nesouhlas se závěrem soudů nižších stupňů, podle nichž důvod odlišného právního posouzení skutku spočíval v tom, že nebyl naplněn znak objektivní stránky přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku spočívající v jednání pachatele ve „stavu vylučujícím způsobilost“. Dovolatel vytkl, že nalézací soud rozhodl o postoupení věci při shodném popisu skutku se skutkem v obžalobě, když skutková tvrzení obžaloby nijak nezpochybnil a pouze zdůraznil závěry znaleckého posudku MUDr. Milady Klabochové, znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle nichž se obviněný v době řízení motorového vozidla nacházel toliko ve stavu snižujícím způsobilost k řízení automobilu v důsledku narušení psychomotorických a kognitivních schopností způsobeného návykovými látkami, přičemž snížení jeho schopností řídit motorové vozidlo nebylo výrazné. Dále poukázal na to, že stížnostní soud se s názorem soudu prvního stupně ztotožnil, zopakoval jeho argumentaci, akcentoval závěry znalkyně, podle kterých u obviněného v době činu absentovala jakákoliv symptomatika, jež by odpovídala intoxikaci, přičemž u psychoaktivní látky metamfetamin neexistuje jednoznačná korelace mezi její hladinou v krvi a jejím účinkem na toho, kdo ji požil, a zmínil též skutečnost, že obviněný byl při řízení motorového vozidla kontrolován hlídkou Policie České republiky zcela náhodně, že k tomu způsobem své jízdy nezavdal jakýkoliv důvod a jeho chování v kritické době nevykazovalo žádné známky ovlivnění návykovými látkami.

5. Nejvyšší státní zástupce připomněl, že stav vylučující způsobilost nevymezuje žádná konkrétní definice vzhledem k tomu, že různé návykové látky působí na člověka odlišně a rozdílně ho ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti. V případech ovlivnění řidiče motorového vozidla jinou návykovou látkou než alkoholem se rozhodovací praxe dosud nesjednotila na obecně akceptované hranici množství jednotlivých druhů těchto látek v tělních tekutinách pachatele, při kterém by již žádný řidič bez ohledu na individuální vlastnosti a schopnosti nebyl schopen motorové vozidlo bezpečně ovládnout. Dosavadní rozhodovací praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 8 Tdo 449/2010, publikované pod č. 23/2011 Sb. rozh. tr., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2018, sp. zn. 7 Tdo 581/2018) naopak vychází z toho, že u jiných omamných návykových látek, než je alkohol, takovou hranici stanovit nelze, neboť účinky těchto omamných návykových látek jsou u každé osoby velice individuální. Při posuzování, zda byly naplněny znaky skutkové podstaty přečinu podle § 274 tr. zákoníku, je proto vždy třeba vycházet z konkrétních okolností a především ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který na základě poznatků o množství a druhu návykové látky, eventuálně její koncentraci, době, po kterou ji měl pachatel v těle, zjištěných reakcích a jednání pachatele, určí, zda a jak byl pachatel návykovou látkou...