Cdo nº 27 Cdo 1560/2018 of Senát 27, January 29, 2020

• Resolution Date: January 29, 2020
• Issuing Organization: Senát 27

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

27 Cdo 1560/2018-133

USNESENÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně KKCG Industry B. V., se sídlem v Amsterdamu, Herikerbergweg 292, 1101CT, Nizozemské království, registrační číslo 27271144, zastoupené Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61a, PSČ 140 00, proti žalované VÍTKOVICE, a. s., se sídlem v Ostravě, Vítkovice 3020, PSČ 703 00, identifikační číslo osoby 45193070, zastoupené Mgr. Marcelem Zachvejou, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Ostravě, 28. října 1727/108, PSČ 702 00, o zaplacení 2.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 C 104/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2017, č. j. 8 Co 309/2017-112, takto:

1. Dovolání se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. 22 C 104/2016-82, uložil žalované zaplatit žalobkyni 2.000.000 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení.[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání žalované v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně v části týkající se příslušenství změnil tak, že ve výroku uvedeném rozsahu týkajícím se části příslušenství žalobu zamítl, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.[4] Dovoláním napadený závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť podáním akcionářské žaloby nezneužila svého práva a „náklady řízení iniciovaného...