Cdo nº 24 Cdo 3958/2019 of Senát 24, January 23, 2020

• Resolution Date: January 23, 2020
• Issuing Organization: Senát 24

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

24 Cdo 3958/2019-196

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobkyně D. D., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jindřichem Bellingem, advokátem se sídlem v Praze 3, Husitská č. 70/24, proti žalovaným 1) V. S., narozené dne XY, bytem XY, a 2) O. H., narozené dne XY, bytem XY, zastoupeným JUDr. Janem Kozubkem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány č. 1078/1, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 78/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2019, č. j. 54 Co 86/2019-162, ve znění opravného usnesení ze dne 3. října 2019, č. j. 54 Co 86/2019-181, a o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto:Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2019, č. j. 54 Co 86/2019-162, ve znění opravného usnesení ze dne 3. října 2019, č. j. 54 Co 86/2019-181, se zamítá.

Odůvodnění:

V řízení o pozůstalosti po V. H., zemřelém dne 9.12.2015, posledně bytem XY (dále jen „zůstavitel“), rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 13.1.2017, č. j. 26 D 1698/2015-141, tak, že se D. D. (nyní D.) ukládá, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u tohoto soudu žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitele, a to proti pozůstalým sestrám zůstavitele jako jeho zákonným dědičkám. Své rozhodnutí odůvodnil zejména tak, že „v průběhu pozůstalostního řízení došlo ke sporu mezi účastníky o to, zda byla D. D. osobou žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti“, že „D. D. tvrdí, že trvale žila se zůstavitelem a jeho partnerem J. P. ve společné domácnosti“, že „toto tvrzení obě setry popírají a tvrdí, že zůstavitel žil ve společné domácnosti pouze s J. P., se kterým žil v registrovaném partnerství“, a tudíž že „pro vyřešení sporu o dědické právo je v tomto případě třeba prokázat skutečnosti, které vyplývají z rozdílných skutkových tvrzení...