Cdo nº 27 Cdo 420/2018 of Senát 27, November 20, 2019

• Resolution Date: November 20, 2019
• Issuing Organization: Senát 27

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

27 Cdo 420/2018-192

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele M. P., narozeného XY, bytem v XY, Spolková republika Německo, zastoupeného Mgr. Kateřinou Pekárek, LL.M., advokátkou, se sídlem v Praze 8, Voctářova 2449/5, PSČ 180 00, za účasti C., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Jiřím Melkusem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1624/5, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm 229/2016, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2017, č. j. 5 Cmo 208/2017-143, takto:

1. Dovolání se odmítá.

2. Navrhovatel je povinen zaplatit C. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 5. 2017, č. j. 50 Cm 229/2016-108, zamítl návrh ze dne 8. 11. 2016 na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady C. (dále též jen „společnost“) konané dne 9. 8. 2016 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.[4] Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, podle něhož postup jednatelky společnosti J. „v rámci e-mailového přípisu ze dne 8. 8. 2016“ nebyl rozporný s dobrými mravy, neboť z tohoto e-mailu „(objektivně posouzeno ve smyslu § 555 a § 558 občanského zákoníku) nemohl navrhovatel nabýt jistoty, že se valná...