Case nº Tpjn 300/2019 of Senát, September 18, 2019

• Resolution Date: September 18, 2019
• Issuing Organization: Senát

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

9

NEJVYŠŠÍ SOUD

TRESTNÍ KOLEGIUM

_____________________

sp. zn. Tpjn 300/2019S T A N O V I S K O

trestního kolegia Nejvyššího soudu

ze dne 18. 9. 2019

k otázce, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř.

1. Trestní oznámení jako úkon podle trestního řádu činěný ještě před zahájením trestního řízení (§ 158 odst. 1, 2 tr. ř.) může být, a to bez ohledu na jeho formu ve smyslu § 59 odst. 1 tr. ř., důkazním prostředkem toliko ke zjištění poznatků o předmětu důkazu (tj. v tom smyslu důkazem), jen ohledně samotných okolností, za nichž bylo toto oznámení podáno, např. kdy, kde, kdo, s kým, ohledně čeho je učinil apod. Trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) naopak být nemůže ohledně skutečností v něm tvrzených (tj. ohledně vlastního obsahu tohoto oznámení), které je třeba dokazovat postupy výslovně stanovenými v hlavě páté trestního řádu (obdobně též rozhodnutí uveřejněné pod č. 46/1993 Sb. rozh. tr.).

   Pouze ve výjimečných případech může být trestní oznámení důkazním prostředkem (důkazem) i z hlediska jeho vlastního obsahu, a to např. v rámci trestního řízení vedeného pro trestný čin spáchaný podáním trestního oznámení (trestný čin křivého obvinění podle § 345 tr. zákoníku apod.).

2. Při provádění důkazu trestním oznámením se v řízení před soudem postupuje podle § 213 odst. 1 nebo odst. 2 tr. ř. Ustanovení § 211 odst. 6 tr. ř. se na provádění důkazu protokolem o podání trestního oznámení, sepsaným policejním orgánem nebo státním zástupcem podle § 158 odst. 2 tr. ř., neužije, neboť tento protokol nesplňuje náležitosti úředního záznamu o podání vysvětlení ve smyslu § 158 odst. 6, 8 tr. ř.

   Je-li trestní oznámení přijímáno až poté, co již byly v dané věci zahájeny úkony trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.), je třeba při provedení tohoto úkonu postupovat podle § 158 odst. 6 tr. ř. a s osobou oznamovatele sepsat úřední záznam o podání vysvětlení, popř. ji vyslechnout jako svědka podle § 158 odst. 9 tr. ř., nikoli podle § 158 odst. 2 tr. ř.

3. Jsou-li oznamovatelem k podanému trestnímu oznámení připojeny jako přílohy listiny a věcné důkazy (např. u trestních oznámení správců daně daňová přiznání a související listiny, zejména zprávy či protokoly o daňových kontrolách), lze jimi v trestním řízení provést důkaz podle § 213 tr. ř.

   O d ů v o d n ě n í :

   1. Předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu podle § 21 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a podle čl. 13 písm. e) jednacího řádu Nejvyššího soudu podal trestnímu kolegiu Nejvyššího soudu návrh, aby podle § 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích a čl. 12 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Nejvyššího soudu zaujalo stanovisko k řešení otázky, zda a v jakém rozsahu je v trestním řízení jako důkaz (důkazní prostředek) použitelné trestní oznámení učiněné ústně do protokolu, písemnou formou nebo jiným způsobem předpokládaným v ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř.

   2. Tento návrh učinil předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu na základě podnětu nejvyššího státního zástupce ze dne 21. 11. 2018, č. j. 1 SL 745/2017-25, podaného předsedovi Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zástupce v něm upozorňuje na nejednotnou rozhodovací praxi soudů, spočívající v jejich rozdílném přístupu k otázce, jakou povahu má protokol o trestním oznámení a zda je přípustné provedení důkazu takovým protokolem v řízení před soudem. Některé soudy totiž nepovažují protokol o trestním oznámení za důkaz, zatímco jiné soudy mu přiznávají důkazní hodnotu. Obdobná situace je též ohledně provádění důkazu písemným trestním oznámením.

   3. Jak dále nejvyšší státní zástupce připomněl, ustanovení § 59 odst. 1 tr. ř. připouští, aby trestní oznámení, jako každé jiné podání, bylo učiněno písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Protože jde o různou formu téhož, měl by být přístup soudů k písemným trestním oznámením shodný jako přístup k oznámením zachyceným do protokolu. Trestní oznámení je úkon podle trestního řádu činěný před zahájením trestního stíhání (viz § 158 odst. 1, 2 tr. ř.), který je podkladem pro konání trestního řízení. Skutečnosti tvrzené v trestním oznámení (obsah trestního oznámení) je potřebné dokazovat postupy stanovenými trestním řádem.

   4. S ohledem na upozornění na nejednotnou praxi soudů požádalo Nejvyšší státní zastupitelství v souladu s ustanovením § 12h odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, o součinnost nižší státní zastupitelství, zejména pak o sdělení aktuální aplikační praxe a zaslání jednotlivých rozhodnutí soudů, která případně dokládají tuto rozdílnou praxi. Byl zajištěn reprezentativní vzorek rozhodnutí, která potvrzují nejednotnou praxi jednotlivých soudů při posuzování použitelnosti trestních oznámení v procesu dokazování. Praxe se zpravidla liší mezi jednotlivými soudy, shledány však byly i případy, kdy se praxe liší mezi jednotlivými senáty jednoho a téhož soudu (Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, soudy v působnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích, Okresní soud v Olomouci). Ve věci však nebylo dohledáno větší množství rozhodnutí, která by se výslovně zabývala problematikou použitelnosti trestního oznámení, neboť část praxe důsledně vychází z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 5. 1993, sp. zn. 6 Tz 46/93, publikovaného pod č. 46/1993 Sb. rozh. tr. Rozsudky, které by se blíže zabývaly otázkou (ne)použitelnosti trestního oznámení k důkazu, je obtížné opatřit, neboť státní zástupci nenavrhují k důkazu prostředky, o nichž předem vědí, že je soud nepřipustí, a pokud soudy takový důkaz připouštějí, neodůvodňují ve svých rozsudcích, proč tak učinily.

   5. Pokud jde o rozhodnutí odmítající užití trestního oznámení (protokol o trestním oznámení i písemné trestní oznámení)...