Td nº 7 Td 50/2019 of Senát 7, July 24, 2019

• Resolution Date: July 24, 2019
• Issuing Organization: Senát 7

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

7 Td 50/2019-12856

USNESENÍ

Nejvyšší soud ve věci obviněného M. Z., nar. XY, a spol., vedené u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 68 T 1/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 7. 2019 návrh obviněné S. B., nar. XY, občanky Slovenské republiky, trvale bytem XY, na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Praze.

Podle § 25 tr. ř. se věc odnímá Městskému soudu v Praze a přikazuje Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočka ve Zlíně podala dne 22. 1. 2019 u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně obžalobu na obviněného M. Z., dalších pět fyzických osob a dvě obchodní společnosti, pro trestné činy uvedené v obžalobě. U obviněné S. B. pro [u jednání pod body 1a), 1b), 1c) 1d) obžaloby] zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a zločin účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 2. tr. zákoníku. Jednání obviněných je popsáno ve skutkové větě obžaloby.

2. Ve věci bylo konáno hlavní líčení ve dnech 25. 3. 2019 a 26. 3. 2019 (č. l. 12 747 a násl. tr. spisu).

3. Obviněná svým obsáhlým podáním, které bylo Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně doručeno dne 25. 3. 2019 (č. l. 12 736 a násl. tr. spisu) učinila návrh na postup podle § 25 tr. ř. a odnětí věci Krajskému soudu v Brně – pobočce ve Zlíně a její přikázání Městskému soudu v Praze. Návrh doplnila dále podáními ze dne 17. 6. 2019 (č. l. 12 833 tr. spisu) a ze dne 19. 6. 2019 (doručeným přímo Nejvyššímu soudu dne 19. 6. 2019). Uvedla, že dne 22. 1. 2019 byla na ní a další osoby podána krajskou státní zástupkyní obžaloba u Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně. Podání obžaloby (podle slov obviněné) na jakousi organizační složku krajského soudu jiného kraje a vlastně neexistující krajský soud prvního stupně, považuje za porušení jejích práv na spravedlivý proces, kdy tento postup v ní vyvolává údajně oprávněné obavy o kompetenci této pobočky k rozhodnutí ve věci. Dále uvádí, že poškozenou je v dané věci Česká republika zastoupená Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 8. Z toho podle obviněné vyplývá, že místem spáchání trestného činu byla Praha a místně příslušný má být Městský soud v Praze, který má podle obviněné zkušenosti, personální a odborné obsazení na řešení složitých věcí, jakou je i tato věc. Naopak se obviněná domnívá, že nějaká organizační složka Krajského soudu v Brně ve Zlíně, určitě nemá schopnost spravedlivě a vysoce fundovaně ve věci rozhodnout. Obviněná má dále obavy, že mezi policejními složkami, státním zastupitelstvím ve Zlíně a samotnou soudkyní existují jisté vztahy (podle slov obviněné „partizánská skupina“), které vyvolávají obavu o pouhém opsání obžaloby do podoby rozsudku. O této obavě svědčí podle obviněné skutečnost, že soudkyně bez toho, aby prostudovala spis, rovnou nařídila hlavní líčení. Podle obviněné mělo být nařízeno předběžné projednání obžaloby, věc měla být delegována skutečnému soudu – Městskému soudu v Praze a neměla by být projednávána pouhou organizační složkou. Obviněná dále uvedla, že na předvolání k hlavnímu líčení je podepsána pouze předsedkyně senátu JUDr. I. Šperlichová a nikoli celý senát. Nesouhlasí s tímto postupem a v této souvislosti namítla, že ona má právo znát jména všech osob, které ji budou soudit, aby případně mohla vznést námitku podjatosti, kdyby některá z daných osob měla vztah k některé ze stran. Podle obviněné jí složení senátu nesdělil ani její obhájce a nepodařilo se jí to zjistit ani telefonickým dotazem na soud. V této části návrhu obviněná popsala praxi u soudů ve...