Cdo nº 27 Cdo 153/2019 of Senát 27, June 19, 2019

• Resolution Date: June 19, 2019
• Issuing Organization: Senát 27

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.

27 Cdo 153/2019-45

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci navrhovatele Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 619/28, PSČ 111 21, za účasti 1) ZEZALLO DUE DUE s. r. o., se sídlem v Praze 7, Umělecká 589/4, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 63986442, 2) B. R., narozeného XY, bytem XY, 3) G. G., narozeného XY, bytem XY, a 4) M. M. R., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného opatrovníkem Mgr. Davidem Uhlířem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Pravá 594/11, PSČ 147 00, o zrušení společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 83 Cm 871/2015, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 3. 2018, č. j. 7 Cmo 373/2016-34, takto:

1. Dovolání se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 1. 2016, č. j. 83 Cm 871/2015-5, zrušil obchodní společnost BIG ONE, s. r. o. (od 13. 7. 2018 s obchodní firmou ZEZALLO DUE DUE s. r. o.; dále též jen „společnost“), se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1035/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 63986442, a nařídil její likvidaci (výrok I.), jmenoval společnosti likvidátora (výrok II.) a rozhodl o poplatkové povinnosti (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).[2] Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti a B. R. v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na zrušení společnosti s likvidací a na jmenování likvidátora zamítl (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.[4] Podle § 237 o. s. ř. platí, že...