Tdo nº 5 Tdo 1259/2018 of Senát 5, February 27, 2019

• Resolution Date: February 27, 2019
• Issuing Organization: Senát 5

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

5 Tdo 1259/2018-76

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2019 o dovolání obviněného J. Š., nar. XY v XY, bytem XY, současně bytem XY, a dovolání obviněného P. N., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 12 To 65/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 210/2016, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. Š. a dovolání obviněného P. N. odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Obviněný J. Š. byl rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 3 T 210/2016, uznán vinným pod bodem 1), 2) zločinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), pod bodem 1) v souběhu se zločinem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 3 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že

   1) J. Š. v úmyslu zcizením vlastního majetku zmařit uspokojení svého věřitele – Raiffeisenbank, a. s., IČ: 49240901 (dále jen „Raiffeisenbank“), vůči kterému měl závazek z titulu úvěrové smlouvy č. 304/130/07/1/01, uzavřené dne 28. 5. 2007 mezi Raiffeisenbank a J. Š., na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 3 465 000 Kč a úvěrové smlouvy č. 300/251/08/1/01, uzavřené dne 21. 5. 2008 mezi Raiffeisenbank a J. Š., na základě které byl poskytnut úvěr ve výši 4 437 000 Kč, které byly zajištěny zástavním právem na nemovitosti: dům č. p. XY – rodinný dům postavený na pozemku parc. č. st. XY, pozemku parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – ostatní plocha, zapsaný na LV XY pro k. ú. XY, a nemovitosti: dům č. p. XY – občanská vybavenost, postavená na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – zahrada, zapsaných na LV XY pro k. ú. XY – vše v hodnotě 6 285 000 Kč, katastrálnímu úřadu předložil kupní smlouvu na uvedené nemovitosti datovanou 25. 11. 2011 (ze stejného dne je datována plná moc J. H. dána obviněnému k vyřizování všech záležitostí ohledně daných nemovitostí), na které byl uveden jako kupující J. H., který však tyto smlouvy nikdy neuzavřel a nepodepsal, spolu s návrhem na vklad vlastnického práva k těmto nemovitostem, který podal dne 30. 11. 2011 a následně dne 19. 1. 2012 na Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, v XY, ulici XY, byly podány listiny, které měly dokladovat zánik zástavního práva, a to: vzdání se zástavního práva evidované katastrem pod značkou pro řízení o záznamu změny zapisovaných práv Z 1011/2012 k nemovitosti k domu č. p. XY – rodinný dům postavený na pozemku parc. č. st. XY, pozemku parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – ostatní plocha, zapsaný na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, a dále listinu s Prohlášením věřitele Raiffeisenbank o vzdání se zástavního práva evidované katastrem pod značkou pro řízení o záznamu změny zapisovaných práv Z 1012/2012 k nemovitosti k domu č. p. XY – občanská vybavenost, postavená na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – zahrada, zapsaných na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, přestože Raiffeisenbank tato prohlášení nikdy neučinila, o čemž obviněný věděl a všechny tyto listiny nebyly pravé (včetně plné moci) a byly na nich padělány ověřovací doložky notářské kanceláře E. N., kulatá razítka notářské kanceláře se státním znakem a podpisy notářské tajemnice S. S. a stejné padělané listiny (padělané ověřovací doložky notářské kanceláře) vědomě užil obviněný při předložení výše uvedené kupní smlouvy, která byla přílohou výše uvedeného návrhu na vklad a dále po zavkladování vlastnického práva J. H. v katastru nemovitostí předstíral prodej těchto nemovitostí P. N. (při sepisování této kupní smlouvy, která byla také použita při návrhu na vklad tohoto vlastnického práva do katastru nemovitostí, byl podpis jednoho z účastníků také ověřen padělaným razítkem notářské kanceláře E. N.), na jejímž základě došlo ke vkladu vlastnického práva P. N. k těmto nemovitostem, čímž poškozené Raiffeisenbank vznikla škoda ve výši 6 285 000 Kč,

   2) J. Š. v úmyslu zcizením vlastního majetku zmařit uspokojení svého věřitele Raiffeisenbank, vůči kterému měl závazek z titulu úvěrové smlouvy č. 304/130/07/1/01, uzavřené dne 28. 5. 2007 mezi společností Raiffeisenbank a J. Š. a úvěrové smlouvy č. 300/251/08/1/01, uzavřené dne 21. 5. 2008 mezi Raiffeisenbank a J. Š., které byly zajištěny zástavním právem na nemovitosti, a to rodinný dům č. p. XY postavený na pozemku parc. č. st. XY a pozemku parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – ostatní plocha, zapsaný na LV XY pro katastrální území XY a nemovitosti: dům č. p. XY – občanská vybavenost, postavená na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – zahrada, zapsaných na LV XY pro katastrální území XY, prodal na základě kupní smlouvy ze dne 16. 11. 2011 svoje nemovitosti:1) st. parc. XY XY,

   2) st. parc. XY XY,

   3) parc. č. XY XY,

   4) parc. č. XY XY,

   5) parc. č. XY XY,

   6) parc. č. XY XY,

   7) parc. č. XY XY,

   8) parc. č. XY XY,v celkové hodnotě 1 270 000 Kč podle uvedené kupní smlouvy za částku 2 500 000 Kč společnosti E., IČ: XY (dále také jen „E.“), jíž byl jediným společníkem a jednatelem a následně dne 10. 1. 2012 převedl obchodní podíl v této společnosti za částku 100 000 Kč na P. Š., čímž poškozené Raiffeisenbank vzhledem k majetku obviněného a dalším jeho závazkům, vznikla škoda nejméně ve výši 1 041 537 Kč.

2. Za uvedenou trestnou činnost byl obviněný J. Š. odsouzen podle § 348 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 (pěti) let s dohledem probačního úředníka. Podle § 85 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil uhradil způsobenou škodu.

3. Obviněný P. N. byl podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 1 ZT 186/2015, kterou mu bylo kladeno za vinu, že v úmyslu pomoci J. Š. zcizením jeho majetku zmařit uspokojení jeho věřitele Raiffeisenbank, vůči kterému měl J. Š. závazek z titulu úvěrové smlouvy č. 304/130/07/1/01, uzavřené dne 28. 5. 2007 mezi Raiffeisenbank a J. Š. a úvěrové smlouvy č. 300/251/08/1/01, uzavřené dne 21. 5. 2008 mezi Raiffeisenbank a J. Š., předstíral uzavření kupní smlouvy datované dne 25. 1. 2012 na nemovitosti č. p. XY – rodinný dům postavený na pozemku parc. č. st. XY, pozemku parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – ostatní plocha, zapsaný na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, a nemovitosti č. p. XY – občanská vybavenost, postavená na pozemku parc. č. XY, pozemku parc. č. XY – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. XY – zahrada, zapsaných na LV XY pro k. ú. XY, obec XY, vše v hodnotě 6 285 000 Kč, s J. H. jako prodávajícím, se kterým však ve skutečnosti nikdy nejednal, a byl si vědom, že tento není skutečným vlastníkem nemovitostí, kdy na základě této smlouvy, předložené dne 26. 1. 2012 Katastrálnímu úřadu, pracoviště XY, byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nemovitostí, čímž se měl dopustit pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke zločinu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označovaný skutek není trestným činem.

4. Citovaný rozsudek soudu prvního stupně napadli obvinění J. Š. a P. N., jakož i státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Příbrami v neprospěch obviněného J. Š., odvoláními, o nichž rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 12 To 65/2018, tak, že podle § 256 tr. ř. všechna odvolání zamítl.

   II.

   Dovolání a vyjádření k nim

5. Obviněný J. Š. podal své dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, přestože byl v řízení předcházejícím zamítnutí odvolání dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

6. Své dovolání obviněný J. Š. odůvodnil tím, že skutkový stav, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, nenaplňuje znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pokud se týká jeho jednání popsaného pod bodem 2) výroku rozsudku nalézacího soudu, obviněný při uzavírání jednotlivých úvěrových smluv poskytl bance dostatečné zajištění jejích pohledávek, v průběhu trvání úvěrových vztahů však banka nepožádala obviněného o jejich další zajištění (viz např. ustanovení § 505 tehdy platného a účinného obchodního zákoníku). Banka si tedy měla být jista dostatečným zajištěním svých pohledávek, a proto udělila obviněnému souhlas s převodem nemovitostí, které byly předmětem zajištění. Banka podle obviněného měla začít poukazovat na jeho jednání týkající se nemovitostí nezatížených zástavním právem v jeho výlučném vlastnictví až v souvislosti s vedením trestního řízení pro trestný čin podle § 348 tr. zákoníku. Navíc úmysl obviněného by musel směřovat ke zmaření uspokojení banky a způsobení škody velkého rozsahu, avšak pohledávky...