Tz nº 8 Tz 6/2019 of Senát 8, February 26, 2019

• Resolution Date: February 26, 2019
• Issuing Organization: Senát 8

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

8 Tz 6/2019-20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Bláhy a soudkyň JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného Ľ. S., nar. XY v XY, Slovenská republika, trvale bytem XY, proti pravomocnému usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 6. 8. 1991, sp. zn. 1 Rtv 77/91, a rozhodl t a k t o :

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 6. 8. 1991, sp. zn. 1 Rtv 77/91, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 1 odst. 1, 2 a § 14 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., ve vztahu k ustanovení § 269 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, v tehdy účinném znění.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje. Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Olomouci přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

1. Obviněný Ľ. S. (dále jen „obviněný“) byl rozsudkem bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 1984, sp. zn. 2 T 88/84, uznán vinným trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, v tehdy účinném znění (dále jen „tr. zákon“), jehož se dopustil tím, že „dne 3. 4. 1984 kolem 9.00 hod. se dostavil na základě povolávacího rozkazu řady B č. XY k v. ú. XY, kde prohlásil, že nepřevezme vojenskou výstroj a nebude vykonávat vojenskou základní službu, a to ani v budoucnu, v důsledku čehož mu předsedou prezentační komise Č. nebylo vyhlášeno rozhodnutí o prezentaci“. Za to mu byl uložen podle § 269 odst. 1 tr. zákona nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně, pro jehož výkon byl zařazen do první nápravně výchovné skupiny.

2. Odsuzující rozsudek nabyl právní moci dne 5. 7. 1984, kdy bývalý Vyšší vojenský soud v Táboře usnesením pod sp. zn. 2 To 183/84 odvolání vojenského obvodového prokurátora, podané v neprospěch obviněného, jako nedůvodné zamítl. Téhož dne byl obviněný převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody (se započtením vazby vykonával uložený trest od 4. 4. 1984).

3. Usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Bratislavě ze dne 10. 5. 1985, sp. zn. Nt 507/85, které nabylo téhož dne právní moci, bylo rozhodnuto o účasti obviněného na rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 8. 5. 1985 [podle článku I písm. c) tohoto rozhodnutí mu byl prominut zbytek trestu v trvání 9 měsíců a 25 dnů] a obviněný byl dne 10. 5. 1985 z výkonu trestu odnětí svobody propuštěn.

4. Na základě žádosti obviněného bývalý Vojenský obvodový soud v Olomouci ve veřejném zasedání konaném dne 6. 8. 1991 usnesením pod sp. zn. 1 Rtv 77/91, které téhož dne nabylo právní moci, rozhodl tak, že podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, rozsudek bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 31. 5. 1984, sp. zn. 2 T 88/84, zrušil ve výroku o trestu. Z odůvodnění tohoto usnesení je zřejmé, že – pokud jde o výrok o vině – soud neshledal žádné vady jak z hlediska správného...