Cdo nº 23 Cdo 4605/2018 of Senát 23, February 14, 2019
Resolution Date | February 14, 2019 |
Issuing Organization | Senát 23 |
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
23 Cdo 4605/2018-255
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce T. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ivem Palkoskou, advokátem se sídlem v Kladně, Kleinerova 1504, proti žalované PPL CZ s. r. o. se sídlem v Říčanech, K Borovému 99, Jažlovice, PSČ 251 01, IČO 25194798, zastoupené JUDr. Michalem Stupkou, advokátem se sídlem v Praze 4, Družstevní 1395/8, o zaplacení částky 608 727 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 7 C 211/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. března 2017, č. j. 25 Co 656/2016-189, takto:
-
Dovolání žalobce se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha – východ jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 13. května 2016, č. j. 7 C 211/2014-123, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 249 913 Kč s příslušenstvím, dále žalobu co do částky 318 140 Kč s příslušenstvím a co do částky 40 674 Kč s příslušenstvím zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně vycházel z následujícího skutkového stavu.
Žalobce dne 14. srpna 2006 uznal dluh ve výši 312 341,30 Kč, který mu vznikl ve vztahu k žalované, a dohodl se na zaplacení ve třech splátkách tak, že budou hrazeny zápočtem z měsíční fakturace za poskytování přepravy žalobcem. Spolu s uznáním dluhu podepsal žalobce téhož dne také směnku na totožnou částku s tím, že ji zaplatí dne 15. října 2006. Soud prvního stupně vzhledem k výsledkům dokazování dospěl k závěru, že touto směnkou mělo být zajištěno zaplacení dluhu uznaného dne 14. srpna 2006 pro případ, že by došlo k ukončení spolupráce žalobce a žalované ještě předtím, než by byl dluh uhrazen zápočty z fakturace. Žalobci byly strženy dle dohody účastníků z fakturovaných částek první dvě splátky, čím uhradil na svůj dluh částku 249 913 Kč; uhrazení poslední třetí splátky nebylo dle soudu prvního stupně prokázáno. Přestože byl dluh žalobce nejméně ve výši 249 913 Kč uhrazen, využila žalovaná vystavené směnky a podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, který byl vydán Městským soudem v Praze dne 31. května 2007, č. j. 30 Sm 441/2006-12. Žalobce na adrese svého trvalého pobytu, která byla rovněž uvedena na směnce, nevyzvedával poštu, tudíž směnečný platební rozkaz nabyl právní moci a vykonatelnosti, aniž žalobce uplatnil své námitky ke směnce a k zaplacení směnkou zajištěného dluhu. V následně vedeném exekučním řízení žalobce tedy zaplatil částku, na kterou zněla směnka, a další náklady vzniklé v souvislosti s řízení; celkem žalobce v exekučním řízení zaplatil 638 431 Kč.
Soud prvního stránce věc posuzoval v souladu s § 3028 o. z. podle dosavadní právní úpravy, tedy dle § 451 obč. zák. Soud prvního stupně zdůraznil princip přijatelnosti práva a uvedl, že jestliže v konkrétní situaci dojde k takovému stavu, že soubor jednotlivých samostatně posuzovaných jednání a kroků ve svém celku vytvoří zcela neakceptovatelnou a nespravedlivou situaci, je na soudu, aby, je-li to možné, takovou situaci vyložil a korigoval tak, aby bylo možno se s právem nadále identifikovat. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaná, ačkoliv jí žalobce dluh v podstatné části již splatil, využila vystavené směnky a podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Žalobce, který si v místě svého trvalého pobytu nevyzvedával poštu, se...
To continue reading
Request your trial