Tdo nº 6 Tdo 1531/2018 of Senát 6, February 13, 2019

• Resolution Date: February 13, 2019
• Issuing Organization: Senát 6

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

6 Tdo 1531/2018-66

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 13. 2. 2019 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Vladimíra Veselého o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného N. A. M. T., nar. XY v XY, XY, trvale bytem XY, XY, XY, naposledy bytem XY, XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 To 57/2018-1035, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 16/2017, takto :

1. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušují rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 To 57/2018-1035, a to pouze ve výrocích o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a ve výroku o ochranném opatření, jakož i další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

2. Podle § 265m odst. 1 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že

obviněnému

N. A. M. T.

s e u k l á d á

za pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1, § 140 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 To 57/2018-1035,

podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku za užití § 40 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání

9 (devíti) let.

Podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.

Podle § 99 odst. 1, 4 tr. zákoníku se obviněnému ukládá ochranné psychiatrické léčení ambulantní.

Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 12. 2017, č. j. 1 T 16/2017-912, byl obviněný N. A. M. T. (dále též „obviněný“) uznán vinným pokusem zločinu zabití podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 141 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil způsobem popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Za toto jednání byl krajským soudem odsouzen podle § 141 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl současně uložen trest propadnutí věci, a to kuchyňského nože o celkové délce 28 cm s černou plastovou rukojetí. Podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 3, odst. 4 tr. zákoníku mu bylo uloženo ochranné psychiatrické léčení ambulantní formou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán zaplatit poškozené M. G. na náhradě nemajetkové újmy částku 60.000 Kč. Poškozená byla se zbytkem nároku na náhradu této újmy odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. O odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a poškozené M. G. proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 7. 2018, č. j. 8 To 57/2018-1035, jímž podle § 258 odst. 1 písm. d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pokusem zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 2 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že

   dne 17. prosince 2016 v době od 19,00 do 19,15 hodin na autobusové zastávce „XY“ v ulici XY v XY poté, kdy vystoupil z autobusu linky č. XY městské hromadné dopravy společně s poškozenou M. G., nar. XY, která s ním odmítla komunikovat, napadl poškozenou kuchyňským nožem o celkové délce 28 cm a délce ostří 16,5 cm, se kterým přijel s úmyslem ji usmrtit již ze XY, a to tak, že jí opakovaně bodl do obličeje, krku, hrudníku, nadbřišku a levé horní končetiny, přičemž v důsledku tohoto jeho jednání poškozená utrpěla celkem 18 bodných ran, a to na pravé straně brady pronikající do ústní předsíně s porušením korunky pravého dolního špičáku, před pravým boltcem, na krku vpravo bočně vzadu, na zádech při dolní hrudní páteři s průnikem do hrudní dutiny se zakrvácením pravé pohrudniční dutiny a únikem vzduchu do hrudníku, v pravém podpaží vzadu, na levé paži, lokti, předloktí, v nadbřišku, v horní části pravé prsní krajiny s průnikem vzduchu do hrudníku a podkoží horní části hrudníku a při prsním dvorci, a dále povrchní nářezy kůže na hřbetu pravého zápěstí a ruky, přičemž takovýto útok byl způsobilý ke vzniku závažných život ohrožujících poranění v podobě poranění cév, nervů krku, hrudních orgánů s vnitřním a zevním krvácením, vzduchové embolie při poranění žíly, přičemž žádné smrtelné poranění poškozená neutrpěla jen shodou náhod a k jejímu usmrcení s vysokou pravděpodobností nedošlo pouze z důvodu vyrušení obžalovaného posádkou kolem projíždějícího vozidla taxislužby, která jí po zastavení vozidla vyběhla na pomoc, v důsledku čehož se dal obviněný na útěk a poškozená byla na místě ihned ošetřena přítomnými osobami a posléze přivolanou rychlou záchrannou službou, která ji převezla na jednotku intenzivní péče XY, kde jí byla poskytnuta bezodkladná lékařská péče, díky níž se dostala mimo ohrožení života.

3. Za toto jednání odvolací soud obviněného odsoudil podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1, 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon ho zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu současně uložil trest vyhoštění z území České republiky na dobu osmi let a podle § 99 odst. 2 písm. a), odst. 3, odst. 4 tr. zákoníku ochranné psychiatrické léčení v ambulantní formě. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost zaplatit poškozené M. G. peněžní satisfakci za nemajetkovou újmu ve výši 168.572 Kč, přičemž poškozenou současně odkázal s jejím nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

   II.

   Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti citovanému rozsudku vrchního soudu podal nejvyšší státní zástupce (dále též „dovolatel“) dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť obviněnému byl uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

5. Dovolatel se neztotožnil s postupem odvolacího soudu, jímž přistoupil k moderaci trestu odnětí svobody. Zopakoval, že mezi obviněným a poškozenou byl vztah, v jehož rámci ji obviněný dobrovolně finančně podporoval. Poté, co poškozená vztah ukončila, a obviněný se s daným stavem nesmířil, přicestoval z Německa do České republiky s úmyslem spáchat výše popsaný čin. Zde pak poškozenou sledoval a na vhodném místě ji napadl. To, že poškozená nezemřela, bylo dílem náhody, resp. nestalo se tak jednak díky zásahu svědků na místě činu, jejichž přítomnost tam byla náhodná, a jednak díky následné odborné lékařské péči, která byla poškozené poskytnuta. S odkazem na znění § 58 odst. 1 tr. zákoníku dovolatel podotkl, že již z názvu předmětného ustanovení je zřejmé, že postup podle tohoto ustanovení bude mimořádným. Snížení trestu pod dolní hranici sazby nemůže být pravidelným postupem soudu v případě, kdy shledá existenci některých okolností svědčících ve prospěch obviněného. Mimořádné snížení trestu tedy nemůže odůvodnit samotná existence některých polehčujících okolností. Tyto okolnosti lze ve většině případů považovat jen za obvyklé, nikoli výjimečné okolnosti případu, jež nemohou odůvodnit snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici sazby. Jen kdyby některé polehčující okolnosti byly tak intenzivní a tak závažné, že by výjimečně snižovaly závažnost trestného činu, bylo by je možno posoudit jako okolnosti případu ve smyslu § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

6. Dovolatel (s odkazem na rozhodnutí publikované pod č. 6/2014 Sb. rozh. tr.) rozvedl, že zjištěné okolnosti musí být současně neobvyklé a výjimečné do té míry, že ani trest odnětí svobody vyměřený na samé dolní hranici zákonné trestní sazby není způsobilý vyjádřit jejich význam. Připomenul, že v judikatorních soudních rozhodnutích je v daném kontextu navíc zdůrazněna potřeba pečlivě a v úplnosti vyložit, který z alternativních znaků má soud provedeným dokazováním za prokázaný a v jakých specifických rysech posuzovaného případu se tyto mimořádné okolnosti (vztahující se k případu či k poměrům pachatele) projevily. Důvod vedoucí odvolací soud k aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku v sobě neobsahuje nic mimořádného, co by mělo vést k výjimečné moderaci výroku o trestu. Zjevnou motivací jednání obviněného vůči poškozené totiž byla snaha se jí pomstít jednak za zklamané milostné aspirace, jednak za to, že se k němu poškozená pravděpodobně zachovala nečestně a připravila jej o peníze, což obviněného vzhledem k jeho osobnostní...