Tdo nº 8 Tdo 1595/2018 of Senát 8, January 23, 2019

• Resolution Date: January 23, 2019
• Issuing Organization: Senát 8

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

8 Tdo 1595/2018-36

USNESENÍNejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 1. 2019 o dovoláních obviněných L. P., nar. XY, trvale bytem XY, a Z. P., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 10 To 247/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 4 T 172/2016, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných L. P. a Z. P. odmítají.

O d ů v o d n ě n í :I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. 4 T 172/2016, byli obvinění L. P. a Z. P. uznáni vinnými přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, jehož se dopustili tím, že

v době od 8.30 hodin do 12.00 hodin dne 4. 7. 2013, společně, po předchozí vzájemné dohodě, v úmyslu se neoprávněně obohatit, bez použití násilí, odcizili z areálu bývalé masny, postavené na pozemku parcelní číslo XY, v katastrálním území XY, okres Kolín,

- finální výrobek hnojiva, umístěný v plastovém kontejneru s kovovou klecí, 11 kanystrech a ve 3 plastových sudech, v celkovém množství 1 300 litrů, v celkové hodnotě 72.358 Kč, vlastníka společnosti E., se sídlem XY, (dále „společnost E.“),

- 16 pytlů, každý obsahující 80 litrů, a dvě přepravky, každá obsahující 12 litrů, tedy celkem 1.304 litrů vermiokompostu, v celkové hodnotě 3.260 Kč, vlastníka společnosti E.,

- 1 ks kontejneru, o objemu 1.000 litrů, obsahující 554,4 litrů kyseliny octové 80%, v celkové hodnotě 8.538,- Kč, vlastníka společnosti L., se sídlem XY, (dále „společnost L.“),

- 4 ks plastových sudů, obsahujících celkem 180 kg čpavku 25%, v celkové hodnotě 1.116 Kč, vlastníka společnosti L.,

- 5 ks plastových sudů, každý o hmotnosti 60 kg, obsahujících celkem 300 kg kyseliny fosforečné 85%, v celkové hodnotě 8.550 Kč, vlastníka společnosti L.,

- 27 ks plastových dóz, každá o hmotnosti 1 kg, obsahujících celkem 27 kg hydroxidu draselného - šupiny, v celkové hodnotě 3.213 Kč, součástí balení byla dřevěná paleta, o rozměrech 80 cm x 60 cm, v hodnotě 80 Kč, vše vlastníka společnosti L.,

- 6 ks pytlů, obsahujících celkem 150 kg dusičnanu draselného, v celkové hodnotě 5.610 Kč, vlastníka společnosti L.,

- 4 ks pytlů, každý o hmotnosti 25 kg, obsahujících celkem 100 kg dihydrogenfosforečnanu amonného, v celkové hodnotě 4.230 Kč, vlastníka společnosti L.,

přičemž si byli vědomi, že shora uvedený výrobek a dále shora uvedené chemické látky nejsou jejich osobním majetkem ani majetkem společnosti E., (dále jen „společnost E.“), objemově několikanásobně převyšují skladové zásoby společnosti E., jsou označeny dodavatelem, od kterého společnost E. chemické látky neodebírala a dále jsou označeny datem výroby, ve kterém společnost E. chemické látky nenakoupila, v případě balení hydroxidu draselného - šupiny, bylo balení dokonce označeno údaji o majiteli společnosti L., čímž způsobili společnosti E., škodu v celkové výši 75.618 Kč, a společnosti L., škodu v celkové výši 31.337 Kč.

2. Za tento přečin byli obvinění podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon jim byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.3. Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 4. 9. 2018, sp. zn. 10 To 247/2018, podle § 256 tr. ř. odvolání obou obviněných i poškozené společnosti E. zamítl.

2. Dovolání a vyjádření k němu

   4. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podali obvinění prostřednictvím obhájce podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. společné dovolání, v němž za nesprávné hmotněprávní posouzení považovali interpretaci nepřímého úmyslu nastíněnou obecnými soudy. V té souvislosti poukázali na to, že ve věci nyní vydané usnesení je již v pořadí třetím meritorním rozhodnutím, neboť rozsudky soudu prvního stupně ze dne 3. 3. 2017 a 13. 12. 2017 byli podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěni obžaloby, a to na podkladě usnesení odvolacího soudu ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. 10 To 159/2017, a ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 10 To 45/2018, jimiž byly původní zprošťující rozsudky zrušeny a věc byla vracena k novému projednání a rozhodnutí. Již v těchto rozhodnutích bylo konstatováno, že v daném případě není sporu o tom, že obviněná je jednatelkou společnosti E. a za pomoci dalších, již zemřelých osob, vyráběla v předmětném areálu hnojivo Vermaktiv, a že se svým manželem dne 4. 7. 2013 z areálu nechali odvézt jednak hnojivo a jednak i další chemikálie uvedené ve výroku. Za podstatné však považovali to, že nevěděli, že by se jednalo o věci, které nejsou jejich, čímž nemohli jednat úmyslně. 5. S posouzením subjektivní stránky obvinění nesouhlasili proto, že podmínky nepřímého úmyslu nebyly v posuzovaném případě prokázány, což při respektování presumpce neviny má stejný význam, jako kdyby tyto podmínky neexistovaly. Jestliže nebylo prokázáno, že by v době odvozu věcí věděli, o jaké věci se jedná, nelze nedostatek vědění, jako paralelní a nezbytné podmínky nepřímého úmyslu nahradit žádnými úvahami o srozumění, opačně ani existenci srozumění nelze dovozovat z potenciální možnosti vědění. Obě složky, vědění i srozumění, musí být naplněny samostatně a paralelně, z existence jedné z nich nelze dovozovat existenci druhé.6. Obvinění namítali, že se provinili pouze tím, že z objektu bývalého masokombinátu v XY, který měli v podnájmu, odvezli subjektivně i objektivně vzato své suroviny, chemikálie, vyrobené litry VERMAKTIVU Stimul v konečné i rozpracované fázi, vycházejíce z faktu, že oni byli jediným výrobcem a majitelem ochranné známky VERMAKTIV Stimul v České republice, a nikdo jiný neměl oprávnění pod tímto obchodním názvem vyrábět, nabízet a distribuovat. Nelze dospět k názoru, že měli k věcem popsaným ve skutkové větě kladný volní vztah, za prokázané lze považovat pouze to, že bezprostředně po odvozu věcí podali oznámení orgánům činný v trestním řízení, kdy uvedli odcizení výrobní linky, která se ztratila bez použití násilí z...