Tdo nº 6 Tdo 1563/2018 of Senát 6, January 17, 2019

• Resolution Date: January 17, 2019
• Issuing Organization: Senát 6

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

6 Tdo 1563/2018-55

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 1. 2019 o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného M. R., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č. j. 5 To 18/2018-2538, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 5/2016, takto:

1. Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se částečně zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, č. j. 5 To 18/2018-2538, a to ve výroku o trestu, jakož i všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

2. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2018, č. j. 10 T 5/2016-2466, byl obviněný M. R. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zvlášť závažným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.

2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v délce pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikatelské činnosti s předmětem nákupu zboží za účelem dalšího prodeje a prodej jako fyzické osobě, jakož i v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu právnické osoby, zabývající se uvedenou podnikatelskou činností, včetně výkonu této činnosti na podkladě plné moci na dobu osmi let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená PPF banka, a. s. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 6. 2018, č. j. 5 To 18/2018-2538, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným zvlášť závažným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, žev době od 27. června 2011 do 30. června 2014 jako jednatel společnosti V., IČO: XY, se sídlem XY, XY, poté co dne 16. června 2011 v XY uzavřel za společnost V., se společností PPF banka, a. s., IČO: 47116129 se sídlem Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6, smlouvu o úvěru registrační číslo 9200309710, kterou se banka zavázala poskytnout společnosti V., peněžní prostředky formou kontokorentního úvěru ve výši úvěrového limitu 20 000 000 Kč za účelem refinancování úvěru dříve poskytnutého na základě smluv č. KA1004765 a KA1004766 ze dne 5. srpna 2010 společností Volksbank CZ, a. s., se sídlem Na Pankráci 1724/129, Praha 4, IČO: 25083325, ve výši nesplaceného zůstatku, (při prvním čerpání) a další financování provozních potřeb klienta, přičemž aktuální výše úvěru, kterou byl klient oprávněn ve smluvených termínech čerpat, byla stanovena jako součet fixní částky 5 000 000 Kč a nejvýše 70 % nominální hodnoty pohledávek společnosti V., do splatnosti a maximálně 30 dnů po splatnosti, zastavených ve prospěch banky, a smlouvu o zástavě pohledávek registrační číslo 9200309710/ZP, jejímž předmětem byly vybrané pohledávky z obchodního styku společnosti V., za obchodními partnery vyjmenovanými v příloze č. 1 zástavní smlouvy, a poté, co byl společnosti V., zřízen běžný účet č. XY, jehož prostřednictvím byl úvěr čerpán a splácen, zcela vědomě a za účelem neoprávněného vylákání finančních prostředků, opakovaně do předkládaných seznamů pohledávek údajně zastavených ve prospěch banky, od nichž se dle čl. 1.6 smlouvy o úvěru v návaznosti na zástavní smlouvu odvíjela výše úvěru, jež byla spol. V. oprávněna čerpat do výše úvěrového limitu, uváděl pohledávky v nadhodnocené výši nebo neexistující pohledávky údajně vyplývající z faktur vystavených společností V., odběratelským firmám, a to konkrétně u faktur vypočtených v tabulce na str. 2-24 písemného vyhotovení rozsudku,přičemž i na základě takto pozměněných nebo neexistujících pohledávek údajně zastavených ve prospěch banky byl mezi smluvními stranami 14. listopadu 2011 uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 9200309710, jímž byl navýšen úvěrový limit na částku 35 000 000 Kč, z něhož fixní část úvěru činila 10 000 000 Kč, a dodatky z 27. června 2012, 27. června 2013 a 25. července 2014, jimiž byla prodlužována lhůta konečné splatnosti úvěru až do 31. srpna 2011, a dodatky k zástavní smlouvě, jimiž docházelo k modifikaci obchodních partnerů vyjmenovaných v příloze č. 1 zástavní smlouvy a k prodlužování doby trvání smlouvy, a společnosti V., od června 2011 do července 2014 průběžně čerpala úvěrové prostředky v rámci úvěrového limitu k provozním platbám, přičemž ke dni splatnosti úvěru, tj. k 31. srpnu 2014, vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 22 551 104,48 Kč, které společnosti PPF banka, a. s. ve lhůtě splatnosti ani později neuhradila, čímž obžalovaný M. R. jako jednatel společnosti způsobil spol. PPF banka, a. s. shora uvedeným jednáním škodu ve výši 12 551 104,48 Kč.

4. Za tento zločin byl obviněný odsouzen podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v délce tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodních společností nebo družstev na dobu osmi let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená PPF banka, a. s. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

   II.

   Dovolání a vyjádření k němu

5. Proti citovanému rozsudku vrchního soudu podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť má za to, že nebyla splněna základní podmínka pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku, a pokud byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl odložen na zkušební dobu, za situace, kdy obviněnému za trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku hrozil trest odnětí svobody v sazbě pět až deset let, šlo o trest uložený mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, kterým byl obviněný uznán vinným.

6. Nejvyšší státní zástupce akceptoval výrok o vině a o náhradě škody napadeného rozsudku, nesouhlasí však s výrokem o trestu odnětí svobody. V první části rozhodnutí pak zrekapitoval důvody, které odvolací soud uvedl jako naplňující podmínky pro postup podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Nejvyšší státní zástupce však má za to, že tyto okolnosti nemohou uložení trestu odnětí svobody pod spodní hranici sazby odůvodnit. Sazba trestu odnětí svobody podle § 211 odst. 6 tr. zákoníku činí pět až deset let. Uvedl pak tři podmínky, které musí být splněny pro postup podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku.

7. Má za to, že snížení trestu pod spodní hranici sazby nemůže být pravidelným postupem soudu v případě, kdy shledá pouze existenci některých...