Tdo nº 4 Tdo 1494/2018 of Senát 4, January 15, 2019

• Resolution Date: January 15, 2019
• Issuing Organization: Senát 4

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

4 Tdo 1494/2018-15

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 1. 2019 o dovolání obviněného M. S., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. 9 To 198/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 14 T 33/2018, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 4. 2018, sp. zn. 14 T 33/2018, byl obviněný M. S. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným ze spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku. Předmětného přečinu se podle skutkových zjištění dopustil tím, že:

v přesně nezjištěné době nejméně od 11. ledna 2011 do 24. dubna 2017 v místě svého trvalého bydliště v obci XY, soudní obvod Praha-západ, i jinde, ve své emailové schránce: XY, kterou zřídil za účelem uchovávání počítačových pornografických děl, včetně pornografie s vyobrazením nedospělých osob, měl uloženo nejméně 1 filmové a 39 fotografických děl obsahujících pornografické materiály zjevně vyobrazující děti v prepubertálním věku ve věku od 9 do 12 let a dále 2 filmová a 80 fotografických děl obsahující pornografické materiály vyobrazující děti v prepubertálním věku od 12 do 14 let, kdy k emailové schránce: XY a uloženým souborům s dětskou pornografií přistupoval, za účelem svého sexuálního uspokojení nebo zvědavosti, ze svého mobilního telefonu, počítače z místa svého bydliště, ale i ze služebního počítače, který měl jako vedoucí oddělení k dispozici na Obvodním oddělení Z.

Za uvedený přečin uložil Okresní soud Praha-západ obviněnému podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku výkon trestu obviněnému podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 24 měsíců.

Proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 4. 2018, sp. zn. 14 T 33/2018, podali státní zástupce a obviněný odvolání. Odvolání státního zástupce směřovalo v neprospěch obviněného do výroku o uloženém trestu. Odvolání obviněného směřovalo do výroku o vině a trestu. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. 9 To 198/2018 tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.

Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. 9 To 198/2018, podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

Následně obviněný namítá, že soudy nižších stupňů nesprávně posoudily otázku zavinění, když přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 1 tr. zákoníku z hlediska zavinění vyžaduje úmysl a to alespoň úmysl nepřímý. Podle jeho názoru soudy nižších stupňů pochybily, pokud dospěly k závěru, že jednal úmyslně, byť ani jeden z nich výslovně neuvedl, zda se jednalo o úmysl přímý či nepřímý. Obviněný uvádí, že se na rozdíl od soudů domnívá, že jednal maximálně nedbalostně, neboť si v několika tisících zprávách s legálním pornografickým obsahem nepovšiml 122 souborů obsahujících nelegální dětskou pornografii. Soud druhého stupně se jeho odvolací argumentací nijak nezabýval a věnoval jí pouze tři věty. Proto považuje rozhodnutí soudu druhého stupně za nepřezkoumatelné.

Dovolatel dále poukazuje na skutečnost, že soudy nižších stupňů nedostatečně zohlednily subsidiaritu trestní represe zakotvenou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Vyjadřuje přesvědčení, že ustanovení § 192 tr. zákoníku dopadá na situace, kdy pachatel shromažďuje větší množství nelegálního pornografického materiálu, neboť jen takové jednání je třeba považovat za natolik společensky škodlivé, že vyžaduje použití těch nejcitelnějších prostředků státního donucení. Vyslovuje otázku, zda by měla být trestněprávní represe uplatňována v případech, kdy pachatel přechovává jednotky či desítky pornografických děl s dětskou tématikou, které sám nevyrobil. Podle jeho názoru společenská škodlivost při přechovávání dětské pornografie musí dosahovat určité intenzity, která je vyjádřena především množstvím takových děl nacházejících se v držení pachatele a popř. tím, zda je shromažďování takových děl primárním zájmem pachatele. Důležité je také jakým způsobem se taková díla dostala do jeho dispozice, tedy zda si je vyžádal či mu byla zaslána, aniž o ně požádal. Zdůrazňuje, že měl cekem 122 souborů, které obsahovaly dětskou pornografii mezi 48.000 souborů s pornografickým obsahem. Proto má za to, že množství závadného pornografického materiálu nebylo natolik vysoké, aby byl na místě jeho trestněprávní postih. Podle jeho názoru společenská škodlivost jeho jednání není taková, aby vyžadovala použití trestněprávní represe a ve svých důsledcích vedla k ukončení jeho pracovního poměru u Policie ČR a zásahu do jeho osobního života, když věc bylo možno řešit v rámci kázeňské odpovědnosti, která by byla dostačující.

V závěru podaného dovolání navrhl, aby...