Tdo nº 3 Tdo 1269/2018 of Senát 3, November 08, 2018

• Resolution Date: November 08, 2018
• Issuing Organization: Senát 3

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

3 Tdo 1269/2018-35

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2018 o dovolání, které podala obviněná T. L. H. D., nar. XY, občanka XY, bytem XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 67 To 187/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 46 T 15/2018, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

I.

1. Obviněná T. L. H. D. (dále zpravidla jen „obviněná“, či „dovolatelka”) byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 46 T 15/2018, uznána vinnou pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody na tři roky, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku byla obviněná zavázána zaplatit na náhradu škody Všeobecné zdravotní pojišťovně částku 7.689 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená T. M. V. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

2. Trestné činnosti se podle skutkových zjištění jmenovaného soudu dopustila obviněná tím, že dne 3. 3. 2017, v době kolem 10:00 hod., v Praze 4, v ul. XY poblíž čp. XY, v areálu tržnice XY, v prodejně drogerie K. H., s. r. o., po vzájemné slovní potyčce s poškozenou T. M. V., nar. XY, poté, co sama byla poškozenou odstrčena, vstala a rychlým pohybem pravé ruky, ve které svírala odlamovací nůž s kovovou vodící lištou, poškozenou napadla a zasáhla jednou ranou vedenou horizontálně zprava doleva poškozenou do oblasti obličejové části hlavy a tímto svým úmyslným jednáním způsobila poškozené bodnořeznou ránu levé tváře s více úlomkovou zlomeninou přední stěny levé očnice s vpáčením mezi úlomků pod levým okem s pohmožděním měkkých tkání v okolí, v důsledku čehož byla poškozená nucena vyhledat lékařské ošetření, přičemž svým jednáním mohla zasáhnout důležitý orgán lidského těla – oko, případně mohlo dojít k proniknutí čepele do očnice s rozsáhlejším krvácením, kdy k tomuto nedošlo pouze náhodou a nezávisle na vůli obžalované, neboť poškozená instinktivně uhnula hlavou.

3. Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 podala obviněná odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 67 To 187/2018, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.II.

4. Prostřednictvím obhájce poté podala obviněná proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 67 To 187/2018, dovolání, v němž uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. s poukazem na to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení a že zmíněná vada zatěžující rozhodnutí soudu prvního stupně nebyla odstraněna postupem odvolacího soudu.

5. Podle obviněné došlo k porušení práva na spravedlivý proces a v této souvislosti poukázala na skutečnost, že sama poškozená byla rovněž stíhána za jednání, které částečně popsanému skutku předcházelo, a i jednání poškozené bylo posuzováno jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku (nikoli jako přečin výtržnictví) a poškozená byla i pravomocně odsouzena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 3. 2018, sp. zn. 2 T 113/2017, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 5 To 178/2018. Poškozená byla odsouzena za to, že přistoupila k obviněné a strčila ji pravou rukou do oblasti pravého ramene, přičemž v následné fyzické potyčce, ve které sama utrpěla bodné poranění v oblasti levé tváře, obviněnou natlačila do kovového regálu se zbožím a přitom jí způsobila tržnou ránu pod levým okem s pohmožděním měkkých tkání v okolí. Jednání obviněné tak bylo reakcí na napadení ze strany poškozené. Pokud odvolací soud v návaznosti na pořízený videozáznam incidentu dovodil, že poškozená na obviněnou před útokem promluvila, pak obviněná namítá, že k vytvoření takového závěru odlišného od hodnocení nahrávky soudem prvního stupně nebyl odvolací soud oprávněn, neboť tento důkaz sám neprovedl. Obviněná byla napadena zezadu, překvapivě, její vlastní reakce byla rychlá a intuitivní a nemusela si při tom vůbec uvědomovat, že drží v ruce nůž. Odvolací soud podle obviněné nehodnotil dostatečně její subjektivní vnímání vzniklé situace, která měla být posouzena jako nutná obrana ze strany obviněné. Připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1998, sp. zn. 1 Tzn 25/1997, a ze dne 22. 10. 2014, sp. zn. 5 Tdo 1283/2014, i rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016, sp...