Tdo nº 3 Tdo 1249/2018 of Senát 3, October 24, 2018

• Resolution Date: October 24, 2018
• Issuing Organization: Senát 3

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

3 Tdo 1249/2018-33

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 10. 2018 o dovolání, které podal obviněný M. O. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018, sp. zn. 9 To 115/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 79/2017, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 3. 2018, sp. zn. 19 T 79/2017, byl obviněný M. O. uznán vinným ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, když příslušný skutkový děj je popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za to byl podle § 145 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř a půl roku, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o náhradě škody u poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a poškozeného M. Š. Současně byl obviněný M. O. podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 ze dne 20. 10. 2017, sp. zn. 1 ZT 231/2017, pro skutek kvalifikovaný jako zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. e) trestního zákoníku, neboť v žalobě popsaný skutek nebyl trestným činem.

O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 5. 2018, sp. zn. 9 To 115/2018, jímž je podle § 256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 10. 5. 2018 [§ 139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].

Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) trestního řádu. Podle obviněného bylo jeho jednání nesprávně hodnoceno jako přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Nemělo být hodnoceno jako trestný čin. Soudy nesprávně posoudily subjektivní a objektivní stránku trestného činu. Nalézací soud nepřiměřeně vycházel z výpovědi poškozeného a svědka H. O průběhu událostí existovalo několik výpovědí, které se navzájem různily, a proto nelze automaticky vycházet z výpovědí, které byly pro obviněného nejvíce přitěžující. Soud prvního stupně po provedeném dokazování nemohl dospět k závěru, že jednání obviněného bylo způsobilé vyvolat u poškozeného strach o jeho život a zdraví. Soud také nepřihlédl ke skutečnosti, že obviněný a poškozený noc po incidentu přespali ve společném pokoji a před tím se společně bavili na zahradě ubytovny. Je proto zcela vyloučené, že by se poškozený obviněného bál. Obviněný navíc jednal pouze s úmyslem působit na...