Tdo nº 5 Tdo 841/2018 of Senát 5, September 26, 2018

• Resolution Date: September 26, 2018
• Issuing Organization: Senát 5

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

5 Tdo 841/2018-47

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2018 o dovolání, které podala obviněná Z. S., rozená P., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 9 To 260/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 T 167/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněné Z. S. odmítá.

Odůvodnění

1. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

   1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 10. 4. 2017, sp. zn. 14 T 167/2014, byla obviněná uznána vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto trestné činy a za přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterým byla obviněná uznána vinnou předcházejícím rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 14 T 167/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 9 To 228/2016, jí byl uložen podle § 209 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazena do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku soud uložil obviněné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo prokuristy obchodních korporací včetně jejich zastupování na základě plné moci a dále v zákazu živnostenského podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“), na dobu pěti let. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněné uložena povinnost nahradit škodu způsobenou poškozeným konkrétně specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku, některé z nich soud v souladu s § 229 odst. 2 tr. řádu odkázal se zbytky jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, a u některých tak učinil ohledně jejich celého nároku na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. řádu.

   2. Uvedené trestné činnosti se obviněná podle zjištění soudu dopustila ve stručnosti tím, že od přesně nezjištěné doby v měsíci říjnu 2010 do 2. 12. 2012 v P., v L., v R. p. R., v B., v B., v Ž., popř. na dalších nezjištěných místech s počátečním úmyslem obohatit se tím, že uvede jiného v omyl a zamlčí podstatné skutečnosti a vyláká tak od jiného finanční prostředky bez možnosti poskytnutí slíbeného protiplnění, jednak do dne 28. 5. 2012 a následně od 8. 9. 2012 se vydávala za držitelku koncese nutné pro provozování cestovní kanceláře podle § 52 odst. 1 [s odkazem na přílohu č. 3) živnostenského zákona] a § 2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 301/2009 Sb., (dále jen „zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu“), oprávněnou organizovat, nabízet a prodávat zájezdy a uzavírat cestovní smlouvy, ačkoli věděla, že je fakticky v období do 28. 5. 2012 a od 8. 9. 2012 pouze osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění podle živnostenského zákona pod názvem Z. P. - Majestic Travel, s místem podnikání B., předmět podnikání provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu podle § 3 zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, nikoli tedy držitelkou koncese a nemá sjednané zákonné pojištění záruky.Dne 28. 5. 2012 sice Městský úřad Boskovice, Obecní živnostenský úřad, rozhodl o udělení koncese, tj. živnostenského oprávnění pro předmět podnikání provozování cestovní kanceláře, ale ke dni 8. 9. 2012 nabylo právní moci rozhodnutí tohoto úřadu o zrušení koncese, a to z důvodu že obviněná jako pojistník nemá sjednanou účinnou pojistnou smlouvu na povinné pojištění záruky podle § 6 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, a spoluúčasti za první pojistné období, neboť neuhradila pojistné, a tudíž nesplnila nutnou podmínku pro vznik pojištění podle článku 8. 1. pojistné smlouvy. Ačkoli si byla obviněná vědoma nesplnění této zákonné povinnosti, přesto organizovala, nabízela a prodávala zájezdy ve smyslu § 1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, předkládala zákazníkům a obchodním partnerům návrhy cestovních smluv a uzavírala se zákazníky cestovní smlouvy nebo činila vůči zákazníkům ústní přísliby a dohody, jejichž předmětem bylo zajištění rekreace zahrnující dopravu a ubytování, případně jiné doplňkové služby cestovního ruchu (zejména stravu) po dobu přesahující 24 hodin a zahrnující ubytování přes noc v České republice, v Chorvatsku a v Turecku, aniž by jednotlivé klienty informovala o svém skutečném právním postavení, stavu a neúčinnosti pojistné smlouvy, a přijímala od smluvních partnerů finanční prostředky, buď v hotovosti, anebo na bankovní účet vedený na jméno jejího syna M. Z., k němuž měla zřízeno dispoziční právo. Vzhledem k tomu, že fakticky část doby svého podnikání vůbec nebyla oprávněna provozovat služby cestovní kanceláře, které jsou podmíněny existencí pojištění záruky pro případ úpadku, a část doby svého jednání neměla účinně sjednáno pojištění záruky proti úpadku, nebyla v době, kdy se dostala do hlubokých finančních potíží v důsledku neuhrazených závazků, jak z minulosti, tak i z tehdejší doby, schopna poskytnout přislíbená plnění včetně nároků zákazníků na plnění za normálního stavu kryté platně a účinně sjednanou pojistnou smlouvu. Obviněná tak nezajistila vlastní realizaci nabízených služeb a nároky poškozených nemohly být uspokojeny ani z povinného pojištění. Vybrané částky od klientů si při vědomí své situace ponechala pro vlastní potřebu, případně v některých případech finanční prostředky poškozeným vrátila až dodatečně, a to pouze z části, neboť k plné náhradě škody všem poškozeným sama neměla dostatek financí. Popsaným jednáním poškozeným osobám způsobila škodu dosahující téměř dva miliony Kč.

   3. Rozsudek soudu prvního stupně napadla obviněná Z. S. odvoláním, na jehož podkladě rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 9 To 260/2017, jímž podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu odnětí svobody a ve způsobu jeho výkonu. Podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněné za zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku spáchaný v jednočinném souběhu s přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a za sbíhající se přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterým byla obviněná uznána vinnou rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 14 T 167/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 9 To 228/2016, uložil podle § 209 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon ji podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.

   4. Úvodem Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout dosavadní průběh trestního řízení v této věci, která byla projednávána celkem třikrát u každého ze soudů nižších stupňů, než dospěla do stadia dovolacího řízení před Nejvyšším soudem. Poprvé rozhodoval soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 1. 2015, sp. zn. 14 T 167/2014, jímž uznal obviněnou vinnou zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a přečinem neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku, jichž se dopustila v jednočinném souběhu. Za to jí soud prvního stupně uložil podle § 209 odst. 4 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon v souladu s § 81 odst. 1, § 84 a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu pěti let za současného vyslovení dohledu. Dále jí soud podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo prokuristy obchodních korporací, včetně jejich zastupování za základě plné moci, a dále v zákazu živnostenského podnikání podle živnostenského zákona na dobu pěti let. Rovněž bylo rozhodnuto v adhezním řízení o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody. Z podnětu podaného odvolání státního zástupce v neprospěch obviněné směřujícího proti výroku o trestu a z podnětu odvolání obviněné Krajský soud v Brně dne 25. 6. 2015 usnesením, sp. zn. 9 To 105/2015, zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu v celém rozsahu rozsudek soudu prvního stupně a věc tomuto soudu vrátil podle § 259 odst. 1 tr. řádu k novému projednání a rozhodnutí.

   5. Okresní soud v Blansku po novém hlavním líčení konaném po spojení s nově napadlou věcí proti obviněné (skutek obžalobou právně kvalifikovaný jako přečin zpronevěry podle...