Tcu nº 11 Tcu 20/2017 of Senát 11, October 26, 2017

Resolution DateOctober 26, 2017
Issuing OrganizationSenát 11

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

11 Tcu 20/2017

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 26. 10. 2017 v neveřejném zasedání návrh obviněného P. V., na vydání rozhodnutí o vynětí obviněného z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 30/2002, a rozhodl takto:

Podle § 10 odst. 2 tr. ř. obviněný P. V. není vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 30/2002.

Odůvodnění:I.

1. Krajským státním zastupitelstvím v Českých Budějovicích byla dne 20. 12. 2002, pod sp. zn. KZv 36/2000, podána na obviněného P. V. obžaloba pro jednání, kterého se měl dopustit společně s obviněnou P. V. v podstatě tím, že:obviněná P. V. jako jednatelka a od 1. 11. 1999 zastupující společnost na základě plné moci a obviněný P. V. jako ředitel společnosti PAVOS Praha s. r. o., se sídlem do 6. 9. 1999 Praha 9, Lovosická 1121/51, a od tohoto data se sídlem České Budějovice, Pražská 1507, IČO 25697919, I.

na podkladě dohody ze dne 2. 10. 1998 a později na podkladě smlouvy o prodeji a další distribuci osobních vozů ze dne 7. 6. 1999 odebrali v období od října 1998 do listopadu 1999 pro účely dalšího prodeje v provozovně v Českých Budějovicích, Pražské ulici od společnosti DAEWOO AVIA, a. s., se sídlem Beranových 140, Praha 9 - Letňany 64 ks osobních vozidel zn. DAEWOO, ač vzhledem ke špatné finanční situaci firmy věděli, že tato neuhradí, přičemž se jednalo o vozidla blíže specifikovaná na č. l. 2 – 7 obžaloby, a tato vozidla společnosti DAEWOO AVIA a. s. nezaplatili a způsobili jí tak škodu v celkové výši 24.373.262 Kč, přičemž finanční prostředky, které utržili prodejem označených automobilů, použili na jiné platby a pro svou potřebu,II./1 - 7

v sedmi případech (blíže popsaných na č. l. 7 – 9 obžaloby) v měsících únoru až březnu 1999 vylákali od leasingových společností IMP Leas a. s., IPB Leasing a. s., a CAC Leasing a. s., po předložení zfalšovaných dokladů znějících na neexistující odtahové vozy tov. zn. AVIA uzavření smluv o tzv. zpětném leasingu těchto vozů, čímž dosáhli toho, že společnosti PAVOS Praha s. r. o. byly vyplaceny částky ve výši 70 % kupní ceny zmíněných vozidel, čímž způsobili společnosti IMP Leas, a. s. se sídlem Komenského 6, Nové Město nad Metují (nyní GE Capital Leasing, a. s. se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a) škodu v celkové výši 2 063 691 Kč, společnosti IPB LEASING, a. s. se sídlem Praha 8, Voctářova 11, nyní Zenklova 28, škodu v celkové výši 1 375 794 Kč a společnosti CAC LEASING, a. s. se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábřeží 55, škodu ve výši 1 444 114 Kč, a obviněný P. V. takto jednal přesto, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 1994, sp. zn. 1 To 79/93, navazujícím na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 1993, sp. zn. 1 T 49/92, byl pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák. dílem dokonaný, dílem ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 1. 4. 1997, sp. zn. Pp 9/97. 2. Tím měl obviněný spáchat trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., za použití § 41 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista.3. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 10. 2004, sp. zn. 17 T 30/2002, byl obviněný P. V. uznán vinným v bodech I/1 – 64 a II/1 – 7 výroku rozsudku trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 4 tr. zák., ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., za což byl podle § 250 odst. 4 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na 9 let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu podnikání v oboru prodej a nákup zboží za účelem jeho prodeje a vykonávání funkcí ve firmách zabývajících se touto činností na dobu 10 let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř., § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody poškozeným. 4. O odvoláních, která proti výše citovanému rozsudku podali jednak obvinění P. V. a P. V., jednak státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích v neprospěch obviněného P. V., a poškozený IPB Leasing a. s. Praha 8, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 9 To 135/2004, tak, že z podnětu odvolání obou obviněných a krajského státního zástupce napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. v celém rozsahu zrušil a současně podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným v bodě ad I. trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 4 tr. zák. ve formě účastenství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zák., za použití § 41 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečného recidivistu, a v bodě ad II. trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., za použití § 41 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečného recidivistu. Za to obviněného odsoudil podle § 248 odst. 4 tr. zák. za použití § 35 odst. 1, § 42 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 roků, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. mu uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu podnikání v oboru prodej a nákup zboží za účelem jeho prodeje a vykonávání funkcí ve statutárních orgánech podnikatelských subjektů s tímto předmětem činnosti na dobu 10 roků. Podle § 228 odst. 1 tr. ř., § 229 odst. 1 tr. ř. a § 229 odst. 2 tr. ř. bylo též rozhodnuto o náhradě škody poškozeným.5. Stalo se tak na podkladě skutkového zjištění spočívajícího v podstatě v tom, že:

obviněný P. V. jako ředitel s. r. o. PAVOS Praha, se sídlem do 6. 9. 1999 v Praze 9, Lovosická...

To continue reading

Request your trial

VLEX uses login cookies to provide you with a better browsing experience. If you click on 'Accept' or continue browsing this site we consider that you accept our cookie policy. ACCEPT