Pzo nº 4 Pzo 14/2016 of Senát 4, November 15, 2016

• Resolution Date: November 15, 2016
• Issuing Organization: Senát 4

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

4 Pzo 14/2016-21

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 15. 11. 2016 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný obviněným JUDr. M. D., v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 267/2014, a rozhodl takto:

Podle § 314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudkyně Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 8. 2008 sp. zn. 10 Nt 2801/2008 (D 1/2008) k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně JUDr. M. D. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 2 tr. ř. a opatřením soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 11. 2008 sp. zn. D 1/2008 k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně JUDr. M. D. byl porušen zákon v ustanovení § 88 odst. 1, 4 tr. ř.

Odůvodnění:

Dne 6. 9. 2016 byl k Nejvyššímu soudu doručen návrh obviněného JUDr. M. D., který učinil prostřednictvím obhájce, v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, který byl vydán soudkyní Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 10 Nt 2801/2008 (D 1/2008), a následně došlo k jeho prodloužení opatřením soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. D 1/2008.

Na tomto místě je také třeba uvést, že jmenovaný v minulosti již obdobné návrhy ve stejné věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 6 T 144/2011, resp. sp. zn. 6 T 267/2014 podal, ale Nejvyšší soud je pokaždé odmítl podle analogie § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., jako předčasně podané, konkrétně pak usneseními ze dne 30. 4. 2013 sp. zn. 4 Pzo 2/2013 a ze dne 7. 4. 2016 sp. zn. 4 Pzo 8/2015. O návrhu obviněného ze dne 25. 5. 2016, jenž byl u Nejvyššího soudu veden pod sp. zn. 4 Pzo 6/2016, pak věcně rozhodnuto nebylo pro některé formálně procesní nedostatky a spis byl vrácen soudu prvního stupně k jejich odstranění. Následoval pak výše uvedený návrh ze dne 6. 9. 2016.

Pokud jde o včasnost nyní podaného návrhu obviněného, tak z předloženého spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 6 T 267/2014 vyplývá, že předmětnou informaci ohledně nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, uskutečněného na konkrétních tel. číslech, JUDr. D. obdržel dne 20. 7. 2016 a uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jím byl poté k Nejvyššímu soudu podán elektronicky dne 6. 9. 2016.

Podle § 88 odst. 8 tr. ř. k Nejvyššímu soudu může po pravomocném skončení věci podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osoba uvedená v § 88 odst. 2, a to do šesti měsíců ode dne, kdy jí byla předsedou senátu soudu prvního stupně doručena informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tato informace má být podána bezodkladně po pravomocném skončení věci.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel (JUDr. D.) je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť byl osobou odposlouchávanou a současně bylo shledáno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě. Na vrub okresního soudu je třeba ale poznamenat, že konečné pravomocné meritorní rozhodnutí ve věci obviněného JUDr. D. bylo v odvolacím řízení Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci vyhlášeno dne 11. 8. 2015 pod sp. zn. 55 To 133/2015 a spis byl Okresnímu soudu v Liberci vrácen nejpozději na začátku září 2015, přesto informační dopis ve smyslu § 88 odst. 8 tr. ř. byl obviněnému předsedou senátu okresního soudu zaslán nejdříve dne 4. 5. 2016 a posléze v podobě vyžadované zákonem dne 13. 7. 2016, a to až po předchozím upozornění ze strany Nejvyššího soudu. Jedná se jednoznačně o nedůvodný průtah v řízení.

Nyní učiněný návrh obviněného na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je formálně i obsahově strukturován do několika částí.

V prvé z nich (I.) zmiňuje časový průběh týkající se obdržení tzv. informačních dopisů zaslaných předsedou senátu soudu prvního stupně ohledně skutečnosti, že byl osobou odposlouchávanou. V další (II.) pak popisuje průběh trestního řízení, konkrétně pokud jde o jednotlivá odsuzující rozhodnutí soudů týkající se jeho osoby. Konstatuje, že v průběhu hlavních líčení opakovaně napadal použití důkazů v podobě odposlechů a záznamů z telekomunikačních zařízení získaných na základě příkazu okresního soudu, resp. jeho prodloužení ze strany krajského soudu. Napadal i použití zvukových záznamů získaných prostorovým odposlechem v jeho kanceláři.

V části pod bodem III. navrhovatel prohlašuje, že zahájení úkonů podle § 158 odst. 3 tr. ř. ze dne 20. 8. 2008, stejně jako podnět k žádosti o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 22. 8. 2008 byly založeny na pouhé spekulaci. K jejich vydání došlo na základě tvrzení, že navrhovatel za úplatu ovlivňuje dodávky pohonných hmot Policii ČR v L. pro firmu KM - PRONA, a. s., zneužívá zakázky malého rozsahu za úplatu ke svému obohacování a zneužívá zaměstnance a prostředky na majetku třetích osob. Tyto spekulativní důvody se šetřením nepotvrdily a věc byla podle § 159a odst. 1 tr. ř. odložena. Taktéž z doby, která uplynula od zahájení úkonů podle § 158 odst. 3 tr. ř. do zahájení trestního stíhání lze usoudit, že nařízení operativně pátracích prostředků sledovalo evidentně jiný cíl, a to dodatečné opatření si podkladů pro trestní stíhání v jiné trestní věci, což se týká i nařízeného odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Policejní orgán též po celou dobu 6 měsíců od zahájení odposlechu nezjišťoval důvodnost jeho provádění. Na zvukovém nosiči není do doby sdělení obvinění (9. 2. 2009 - ale pro jiné skutky než byl povolen odposlech), zaznamenán žádný hovor mezi odposlouchávaným a majitelem KM – PRONA, a. s. V. M. Po provedení výslechu V. M., M. M. a Ing. V. J. vyplynulo, že navrhovatel (odposlouchávaný) žádné dodávky pohonných hmot (ani za úplatu) ovlivňovat nemohl, jelikož to v existujícím systému ani nebylo možné. Tyto skutečnosti bylo možné zjistit bez nařízení odposlechů od samého počátku. Navzdory tomu bylo v odposleších navrhovatele pokračováno i po výslechu vedoucího EO v L. Ing. M. Z., provedeného dne 10. 11. 2008, ačkoli to bylo v rozporu s ustanovením § 88 odst. 3 tr. ř. Celý uvedený postup odporoval rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS II.789/06 i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Pzo 3/2013. V této části pak navrhovatel poukazuje i na nezákonnost použití takto získaných záznamů z odposlechů coby důkazu v...