To nº 1 To 31/2016 of Senát 1, August 25, 2016

• Resolution Date: August 25, 2016
• Issuing Organization: Senát 1

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání obžalovaného R. K., poškozené Š. L. a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. 30 T 10/2015, a to ve výrocích o náhradě škody, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci sám podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. nově rozhodl.

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2016, č. j. 30 T 10/2015-622, byl obžalovaný R. K. uznán vinným v bodě 1/ zvlášť závažným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a v bodě 2/ zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, a to na základě skutkových zjištění v rozsudku podrobně rozvedených, přičemž skutkem pod bodem 1/ došlo u poškozené Š. L. k rozvoji posttraumatické stresové poruchy, jež trvala nejméně po dobu 4 měsíců, a projevovala se zejména v dlouhodobé poruše spánku, nechutenství, obavy z kontaktu s osobou obžalovaného, zhoršení zajíkavosti a poruch verbalizace.

2. Za to byl obžalovanému R. K. podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 9 let se zařazením podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obžalovanému uložena povinnost zaplatit poškozené Š. L., bytem S., K.-H., škodu ve výši 155 026 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Š. L. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

   II.

   Odvolání

3. Proti takto citovanému rozsudku podal opravný prostředek obžalovaný R. K., státní zástupkyně a poškozená Š. L.

4. Obžalovaný R. K. podal odvolání do všech výroků napadeného rozsudku. Ve vztahu k výroku o náhradě škody vyjádřil nesouhlas s postupem soudu, který prominul poškozené zmeškání zákonné lhůty pro uplatnění tohoto nároku, resp. nároku na náhradu nemajetkové újmy, a ustanovil jí zmocněnce. Tento postup je však nezákonný a připuštění opožděného podání je hrubým porušením zásad spravedlivého procesu v neprospěch obžalovaného. Případnou nedbalost policejního orgánu nelze klást k tíži obžalovaného. Dle názoru obhajoby nebyl nárok poškozeného uplatněn v zákonem stanovené lhůtě podle § 43 odst. 3 tr. ř. Poškozená před zahájením hlavního líčení uvedla, že se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojuje a vzdala se tak svých...