Tdo nº 5 Tdo 1138/2017 of Senát 5, March 21, 2018

• Resolution Date: March 21, 2018
• Issuing Organization: Senát 5

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

5 Tdo 1138/2017-50

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2018 o dovolání obviněné M. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 8 To 47/2017, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 2 T 48/2016, t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 8 To 47/2017, a rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 12. 2016, sp. zn. 2 T 48/2016.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se z r u š u j í také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Břeclavi p ř i k a z u j e , aby věc obviněné M. H. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „nalézací soud“) ze dne 9. 12. 2016, sp. zn. 2 T 48/2016, byla obviněná M. H. uznána vinnou tím, že jako jediná jednatelka společnosti AUTOHANDL, s. r. o., IČ 25556517, se sídlem Praha 1 – Nové Město, Jungmannova 733/6, která reálně svoji činnost, jejímž předmětem byla výroba motorových vozidel, vykonávala v obci H., okres B.,

   1) od roku 2010 do března 2012, kdy se jednatelem společnosti AUTOHANDL, s. r. o., stal občan Slovenské republiky R. R., trvale bytem D. S., R. h., neuložila do sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze ke sp. zn. C 158500 výkazy o výsledku hospodaření společnosti AUTOHANDL, s. r. o., za kalendářní roky 2009 a 2010 – tj. rozvahu, výsledovku a povinné přílohy, ač k tomu byla jako jednatelka povinna podle § 38k tehdy účinného obchodního zákoníku a § 21a odst. 4 zákona o účetnictví, v důsledku čehož věřitelé společnosti AUTOHANDL, s. r. o., mezi jinými společnost TOP – Šohaj, s. r. o., IČ 49436619, se sídlem Břeclav, která měla vůči společnosti AUTOHANDL, s. r. o., pohledávku ve výši 80 785 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného za nájem nebytových prostor, která byla následně přiznána rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. 43 C 11/2008, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2011, neměli potřebné informace o ekonomické situaci společnosti AUTOHANDL, s. r. o., která se v tomto období zhoršovala, a byli tím omezeni zejména při rozhodování o dalším postupu při vymáhání svých pohledávek a tím realizaci svých práv vůči společnosti AUTOHANDL, s. r. o.;2) v měsíci březnu 2012 nechala připravit smlouvu o převodu obchodního podílu a listinu rozhodnutí jediného společníka, obě datované se zpětným datem 4. 7. 2011, na základě kterých došlo k převodu obchodního podílu ve společnosti AUTOHANDL, s. r. o., ze společnosti H.R.S., a. s., za kterou jednala obžalovaná jako předsedkyně představenstva, na občana Slovenské republiky maďarské národnosti R. R., trvale bytem D. S., R. h., fakticky však bezdomovce, a ke změně jednatelství ve společnosti AUTOHANDL, s. r. o., když jednatelem se stal na místo obžalované R. R., kdy obě listiny podepsal R. R. dne 28. 3. 2012 v B., obžalovaná listiny podepsala v přesně nezjištěný den od 28. 3. 2012 do 2. 4. 2012, s vědomím, že tyto budou následně s návrhem na zápis změny údajů předloženy obchodnímu rejstříku, přičemž dne 2. 4. 2012 v B. podpisy na listinách uznala za vlastní, listiny byly následně dne 8. 6. 2012 předloženy Městskému soudu v Praze jako rejstříkovému soudu a na jejich podkladu byla dne 12. 6. 2012 provedena změna v osobě jediného společníka a jednatele ve společnosti AUTOHANDL, s. r. o., na R. R. s účinky ke dni 4. 7. 2011, přestože k tomuto dni fakticky k převodu obchodního podílu ani změně jednatelství ve společnosti nedošlo.

2. Jednáním ad 1) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu spáchala přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea třetí zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), jednáním ad 2) přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea první tr. zákoníku. Za jednání pod body 1) a 2) byl obviněné uložen podle § 254 odst. 2 a § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Obviněné byl dále uložen podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 a 2 tr. zákoníku peněžitý trest, a to ve výši 100 denních sazeb s denní sazbou 600 Kč, tedy v celkové výši 60 000 Kč, a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, jí byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Dále byl obviněné uložen podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v obchodních společnostech a družstvech v trvání dvou let. Současně nalézací soud postupem podle § 229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. ř.“), odkázal poškozenou obchodní společnosti TOP – Šohaj, s. r. o., IČ: 49436619, se sídlem Břeclav, Sady 28. října 592/15, s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Uvedeným rozsudkem rozhodl nalézací soud poté, co jeho trestní příkaz ze dne 26. 4. 2016, č. j. 2 T 48/2016-1463 (č. l. 1463 – 1465), vydaný v téže věci, byl zrušen na základě odporu podaného prostřednictvím obhájce obviněné ze dne 5. 5. 2016 (č. l. 1467 – 1468 spisu).

3. Proti rozsudku nalézacího soudu podala obviněná odvolání, o němž Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, usnesením ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 8 To 47/2017, rozhodl tak, že jej podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

   II.

   Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2017, sp. zn. 8 To 47/2017, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 12. 2016, sp. zn. 2 T 48/2016, podala obviněná M. H. dovolání prostřednictvím obhájce Mgr. Martina Horáka z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a), g) a l) tr. ř.

5. Dovolatelka ve vztahu ke skutku ad 1) výroku o vině rozsudku nalézacího soudu v prvé řadě namítala, že uvedený skutek nevykazuje všechny zákonné znaky trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea třetí tr. zákoníku. Upozornila na skutečnost, že soud v rozporu s popisem skutku v obžalobě a v usnesení o zahájení trestního řízení (správně trestního stíhání) vypustil část poukazující na vstup osoby odlišné od obviněné do funkce jednatele, čímž napomohl odsouzení obviněné a nepřípustným způsobem se podílel na prokazování viny obviněného (dovolatelka v této souvislosti odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. I. ÚS 670/05, uveřejněný ve svazku č. 41 pod č. 88 Sb. nál. a usn. ÚS ČR). Pokud by v popisu skutku byla uvedena skutečnost, že v období července 2011 došlo ke změně jednatele, nemohl by odvolací soud klást obviněné za vinu, že se vytýkaného jednání dopouštěla po dobu více než dvou let a že potřebné listiny nebyly do sbírky listin založeny ani dodatečně. Zároveň tím pádem nelze dovodit vinu obviněné ve vztahu k povinnosti založení listin do obchodního rejstříku za rok 2010. Dovolatelka dále s odkazem na § 38k zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, namítala, že soudy se nezabývaly otázkou lhůty k založení listin a podmínek jejího naplnění, když zákon stanovil povinnost založení bez zbytečného odkladu. Je proto třeba vždy zkoumat okolnosti a možnosti splnění této povinnosti (upozorňovala na komplikaci s převodem obchodního podílu a na skutečnost, že účetnictví a daňové přiznání zpracovávala řada i externích osob), s tím, že je nutné respektovat i lhůtu v délce několika málo měsíců. Samotná skutečnost, že nedošlo k založení příslušných listin do sbírky listin obchodního rejstříku, nemůže vést s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe k trestní odpovědnosti obviněné. Dovolatelka poukázala na statistické údaje týkající se nezakládání účetních uzávěrek obchodních společností do sbírky listin, které mají dokládat, že k zakládání listin do sbírky listin obchodního rejstříku ze strany obchodních společností v České republice ve většině případů nedochází. Zároveň doplnila, že obchodní rejstřík nevyzýval ke splnění této povinnosti. Ačkoliv správní i civilní právo obsahuje sankce, kterými je možné uvedené opomenutí postihnout, nebyl tento postih vykonán, a to ani vůči společnosti AUTOHANDL, s. r. o. Pokud proto orgány veřejné správy nesplnění povinnosti založení listin mlčky tolerovaly, není možné vůči obviněné následně uplatňovat trestní represi (k trestní represi jako prostředku ultima ratio odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 7. 11. 2006, sp. zn. I. ÚS 631/05, uveřejněný ve sv. 43 pod č. 205 Sb. nál. a usn. ÚS ČR,usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. 8 Tdo 397/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. 7 Tdo 486/2010).

6. Podle názoru obviněné nebyla prokázána subjektivní stránka ve vztahu k přečinu, kterého se měla dopustit skutkem ad 1). Závěr soudu, že obviněná jednala ve formě přímého úmyslu ve smyslu § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku nemá oporu v provedeném dokazování. Jednání obviněné je nutné posoudit jako jednání nedbalostní, kdy měla za to, že předmětné listiny byly rejstříkovému soudu odeslány a fakticky pouze tuto skutečnost nezkontrolovala. Zpochybňovala i následek v podobě újmy na straně společnosti TOP – Šohaj, s. r. o., s tím, že pohledávka, kterou poškozená vymáhá, má původ v nájemním vztahu z roku 2006...