Tz nº 4 Tz 2/2018 of Senát 4, February 21, 2018

• Resolution Date: February 21, 2018
• Issuing Organization: Senát 4

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

4 Tz 2/2018-36ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. 2. 2018 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného G. G., proti usnesení býv. Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1992 č. j. 1 Rtv 19/92-6 a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. takto:

Pravomocným usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1992 č. j. 1 Rtv 19/92-6 byl porušen zákon v ustanovení § 1 odst. 1, 2 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zák. č. 47/1991 Sb., a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., ve znění účinném do 31. 12. 1993, v neprospěch obviněného G. G.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek býv. Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1992 č. j. 1 Rtv 19/92-14.

Okresnímu soudu v Olomouci se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Ministr spravedlnosti podal dne 29. 1. 2018 k Nejvyššímu soudu podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch zemřelého obviněného G. G. proti pravomocnému usnesení býv. Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1992 č. j. 1 Rtv 19/92-6.

V této stížnosti poukázal na to, že rozsudkem bývalého Nižšího vojenského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1956 sp. zn. T 389/56 byl obviněný G. G. uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b) zák. č. 86/1950 Sb. (dále jen tr. zák. z roku 1950), za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 17. 12. 1956.

Tohoto trestného činu se obviněný dopustil tím, že dne 31. 10. 1956 po nástupu vojenské základní služby u svého útvaru ve F. odmítl převzít vojenský stejnokroj a vykonávat vojenskou základní službu s odvoláním na své náboženské přesvědčení a na svém odmítavém stanovisku setrval.

Obviněný G. G. požádal podnětem ze dne 1. 4. 1992 o soudní rehabilitaci podle zák. č. 119/1990 Sb., ve znění zák. č. 47/1991 Sb. Následně usnesením bývalého Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 27. 5. 1992 sp. zn. 1 Rtv 19/92 byl rozsudek bývalého Nižšího vojenského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1956 sp. zn. T 389/56 podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona o soudní rehabilitaci zrušen ve výroku o trestu a současně byla podle § 14 odst. 3 téhož zákona zrušena také všechna rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám, k nimž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V odůvodnění tohoto usnesení bylo zdůrazněno, že dokazování...