Tdo nº 5 Tdo 1490/2017 of Senát 5, January 24, 2018

• Resolution Date: January 24, 2018
• Issuing Organization: Senát 5

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

5 Tdo 1490/2017-47

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 o dovolání, které podal obviněný J. R.proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 5 To 110/2017, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 58 T 8/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného J. R. odmítá.

Odůvodnění

1. Rozhodnutí soudů nižších stupňů

   1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 12. 2016, sp. zn. 58 T 8/2014, byl obviněný J. R. uznán vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku [bod 1) výroku o vině] a přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku [bod 2) výroku o vině], za což mu byl podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon soud podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří roků. Dále obvodní soud podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložil obviněnému povinnost nahradit poškozenému občanskému sdružení Via Levamente, o. s., IČ: 22763562, škodu ve výši 70 000 Kč a podle téhož ustanovení uložil obviněnému, aby společně se spoluobviněnou E. R. nahradili společně a nerozdílně škodu ve výši 115 000 Kč způsobenou citovanému poškozenému občanskému sdružení. Zároveň bylo rozsudkem rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněné E. R. za skutek, jehož se měla dopustit spolu s obviněným pod bodem 1) výroku o vině.

   2. Odsuzující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 napadli odvoláními obvinění J. R., E. R. a v jejich neprospěch také státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6. Odvolací soud rozsudkem ze dne 16. 5. 2017, sp. zn. 5 To 110/2017, napadený rozsudek částečně zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. řádu, a to v rozsahu výroku o vině pod bodem 1), ve výroku o trestech ukládaných oběma obviněným a také ve výroku o náhradě škody ve vztahu k částce 115 000 Kč, jež představovala škodu způsobenou skutkem uvedeným pod zrušeným bodem 1) výroku o vině rozsudku obvodního soudu. Dále Městský soud v Praze podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného J. R. uznal vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Za tento přečin a za přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, jenž zůstal tímto rozsudkem nedotčen, dále za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 2 T 204/2015, za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 5 T 193/2015, a za sbíhající se přečin pohrdání soudem podle § 336 písm. b) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 2 T 176/2015, obviněnému uložil odvolací soud podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř roků. Podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku soud uložil obviněnému přiměřenou povinnost, aby ve zkušební době podle svých sil nahradil škodu, kterou trestnými činy způsobil. Obviněnému byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku a za použití § 39 odst. 7 tr. zákoníku uložen také peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 1 000 Kč, tedy v celkové částce 100 000 Kč a pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Současně Městský soud v Praze podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výroky o trestech, které byly obviněnému postupně uloženy rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. 2 T 204/2015, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 5 T 193/2015, a rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 2 T 176/2015, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené výroky, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. O nároku poškozeného občanského sdružení Via Levamente, o. s., IČ 22763562, (v současnosti zapsaný spolek) na náhradu škody soud rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. řádu uložil obviněnému povinnost nahradit tomuto poškozenému škodu ve výši 115 000 Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních podle § 229 odst. 2 tr. řádu. Dále odvolací soud na podkladě odvolání obviněné E. R. rozhodl tak, že ji podle § 226 písm. c) tr. řádu zprostil obžaloby státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 ze skutku kvalifikovaného jako přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku.

   3. Trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku se obviněný dopustil ve stručnosti tím, že od 25. 4. 2012 do 22. 5. 2012 v P., na pobočce GE Money Bank, V. n., prostřednictvím své manželky E. R. provedl celkem 6 výběrů peněžní hotovosti v celkové částce 130 000 Kč z účtu občanského sdružení Via Levamente, za něž jednal a na základě generální plné moci mohl hospodařit s jeho účtem, kdy pouze výběr z 25. 4. 2012 ve výši 15 000 Kč předal L. P. jako odměnu za její skutečně vykonanou práci pro sdružení, ostatní prostředky si neoprávněně přisvojil a použil pro svou vlastní potřebu, čímž občanskému sdružení způsobil škodu ve výši 115 000 Kč.

   4. Skutek, jímž obviněný J. R. spáchal přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 2. 4. 2012 v P., na pobočce GE Money Bank, V. n., neoprávněně převedl z účtu občanského sdružení Via Levamente částku 70 000 Kč na účet S. H., ačkoli se zavázal práci pro sdružení vykonávat bez nároku na odměnu, čímž porušil svou povinnost řádně spravovat majetek občanského sdružení, jemuž tak způsobil škodu ve výši 70 000 Kč.

2. Dovolání obviněného

   5. Proti uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze podal obviněný J. R. prostřednictvím svého obhájce Mgr. Miroslava Krutiny dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.

   6. Dovolatel v úvodu svého mimořádného opravného prostředku upozornil na restriktivní interpretaci ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu Nejvyšším soudem a připomněl, že i dovolací soud je povinen poskytovat ochranu základních práv jednotlivce. Zásadní výhrada obviněného spočívala v tvrzení, že v jeho trestní věci se vyskytl extrémní rozpor mezi zjištěným skutkovým stavem a právními závěry soudů. Vytkl soudům zejména neprovedení, resp. opomenutí některých důkazů. Pokud se týká části výroku o vině rozsudku odvolacího soudu, podle níž obviněný spáchal trestný čin zpronevěry, dožadoval se předvolání svědků R. (dovolatel citoval pouze příjmení) a někoho z obchodní společnosti Zemní práce RB, s. r. o., jíž údajně vyplatil 40 000 Kč za práce v areálu zámku právě z vybraných peněz z účtu občanského sdružení. Panu R. měl uhradit 15 000 Kč, ale neuvedl z jakého důvodu. Zbývajících 75 000 Kč pak údajně vyplatil M. H., kterou odvolací soud vyslechl v nepřítomnosti obviněných, protože se ho prý bála, ale ve skutečnosti by podle dovolatele v jeho přítomnosti nebyla schopna lhát. V rámci dovolání vznesl požadavek, aby si Nejvyšší soud poslechl audiozáznam s její výpovědí a teprve poté toto svědectví hodnotil. Odděleným výslechem svědkyně byla podle dovolatele oslabena zásada...