Tz nº 6 Tz 94/2017 of Senát 6, December 13, 2017

• Resolution Date: December 13, 2017
• Issuing Organization: Senát 6

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

6 Tz 94/2017-37ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. 12. 2017 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a JUDr. Josefa Mazáka stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného J. R., proti rozsudku bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech ze dne 20. 11. 1957, sp. zn. T 184/57, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech ze dne 20. 11. 1957, sp. zn. T 184/57, byl v neprospěch obviněného J. R. porušen zákon v ustanovení § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e . Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obviněný J. R. , zemřelý 5. 2. 2010 ve S., naposledy bytem S., K., s e podle § 226 písm. b) tr. ř. z p r o š ť u j e obžaloby pro skutek spočívající v tom, že „dne 13. 9. 1957 při nástupu vojenského cvičení u útvaru v M. L. odmítl obléci stejnokroj a převzíti zbraň z důvodů svého náboženského přesvědčení a stejnokroj oblékl a zbraň převzal teprve po 16. 9. 1957, když bylo proti němu vzneseno obvinění“, ve kterém byl rozsudkem bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech ze dne 20. 11. 1957, sp. zn. T 184/57, shledán trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon, neboť označený skutek není trestným činem.

O d ů v o d n ě n í :

I.

1. Rozsudkem bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech ze dne 20. 11. 1957, sp. zn. T 184/57, byl obviněný J. R. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon (dále jen „trestní zákon“), kterého se měl dopustit tím, že „dne 13. 9. 1957 při nástupu vojenského cvičení u útvaru v M. L. odmítl obléci stejnokroj a převzíti zbraň z důvodů svého náboženského přesvědčení a stejnokroj oblékl a zbraň převzal teprve po 16. 9. 1957, když bylo proti němu vzneseno obvinění“. Za tento trestný čin byl odsouzen podle § 270 odst. 1 trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon byl podle § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 trestního zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let.

2. Obviněný ani jeho pozůstalí nepožádali o provedení přezkumného řízení podle zákona č. 119/1991 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na přezkum ve věci nepodal ani příslušný prokurátor.

   II.

3. Proti pravomocnému rozsudku bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech ze dne 20. 11. 1957, sp. zn. T 184/57, podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle § 266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.

4. V odůvodnění podaného mimořádného opravného prostředku zrekapituloval průběh trestního řízení a připomněl dikci § 15 odst. 1 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústavy Československé republiky, § 1 odst. 1 zákona č. 64/1956 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „trestní řád“), § 270 odst. 1 písm. b) trestního zákona a § 1 odst. 1, 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudní rehabilitaci“). Poté uvedl, že v dané věci bylo při přezkumném řízení vycházeno z účelu zákona o soudní rehabilitaci, jehož vydáním sledoval zákonodárce především odstranění největších křivd, které se v 50. letech 20. století staly v justičním rozhodování tak, jako tomu bylo v této věci, kdy byl obviněný v podstatě odsouzen pro své náboženské přesvědčení. V této souvislosti namítl, že v době rozhodování bývalého Vojenského obvodového soudu v Karlových Varech nebylo zohledněno, že obviněný uplatnil právo na svobodu svědomí zaručené tehdejším ústavním zákonem č. 150/1948 Sb. (tzv. Ústavou 9. května 1948). Podotkl, že právo na svobodu svědomí nelze...