Tz nº 6 Tz 98/2017 of Senát 6, December 06, 2017

• Resolution Date: December 06, 2017
• Issuing Organization: Senát 6

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

6 Tz 98/2017-11U S N E S E N ÍNejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. 12. 2017 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněných M. M. a L. M., proti usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 1 KZV 92/2017, a rozhodl t a k t o :

Podle § 268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky – Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, SKPV OHK - 4. oddělení Praha 4 ze dne 24. 5. 2017, č. j. KRPA-255765-58/TČ-2016-000094-IL bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněných M. M. a L. M. pro zvlášť závažný zločin zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 2, 4 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Skutek měl podle usnesení o zahájení trestního stíhání spočívat (zkráceně vyjádřeno) v podstatě v tom, že dne 26. 1. 2015 v K. n. V. po vzájemné předchozí dohodě v úmyslu opatřit prospěch společnosti STAV. SERVIS LAKAM, s. r. o. jakožto jednatelé této společnosti a zároveň jako jednatelé společnosti Okna Lakam s. r. o. uzavřeli mezi oběma společnostmi dohodu o prominutí dluhu ve výši 5 638 183, 92 Kč včetně příslušenství, čímž jednali na úkor společnosti Okna Lakam s. r. o., které tak byla způsobena škoda v uvedené výši, a společnost STAV. SERVIS LAKAM, s. r. o. získala prospěch v uvedené výši, přičemž v době uzavření smlouvy se oba účastnili na podnikání obou těchto společností.

2. Stížnost, kterou proti usnesení o zahájení trestního stíhání, jež bylo oběma obviněným doručeno dne 24. 5. 2017, podali obvinění dne 29. 5. 2017, tedy včas, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta usnesením státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. 1 KZV 92/2017.

3. Ministr spravedlnosti podal dne 3. 11. 2017 u Nejvyššího soudu ve prospěch obviněných stížnost pro porušení zákona proti uvedenému usnesení státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze. Vytkl, že tímto usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v souvislosti s ustanovením § 12 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednací řád státního zastupitelství“), v neprospěch obviněných. Namítl, že k projednání případné obžaloby by byl jako soud prvního stupně věcně i místně příslušný Krajský soud v Praze, tudíž podle uvedeného ustanovení jednacího řádu státního zastupitelství byl k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a tedy i k rozhodnutí o stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání příslušný státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze, nikoli Městského státního zastupitelství v Praze. Státní zástupkyně posledně uvedeného státního zastupitelství tudíž pochybila, jestliže svoji místní nepříslušnost nereflektovala, místně příslušnému státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze věc nepředala, a místo toho sama o stížnostech obviněných sama věcně rozhodla. Toto pochybení bylo učiněno výlučně v neprospěch obviněných M. M. a L. M., neboť výsledek řízení o stížnosti byl pro oba obviněné nepříznivý. Procesně horší výsledek stížnostního řízení nemohl pro obviněné nastat, naopak by případně mohlo být rozhodnuto v jejich prospěch, pokud by místně příslušný státní zástupce měl jiný názor a jejich stížnosti vyhověl.

4. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení včetně rozhodnutí navazujících a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

5. Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že stížnost pro porušení zákona důvodná není.

6. Podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. jestliže lhůta k podání stížnosti již...