Odo nº 29 Odo 1336/2006 of Senát 29, September 15, 2009

• President: Zdeněk Krčmář
• Resolution Date: September 15, 2009
• Issuing Organization: Senát 29

29 Odo 1336/2006

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně B., a. s., zastoupené Mgr. T. R., advokátem, proti žalovaným 1/ Mgr. Ing. S. H., jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně A. s. r. o., 2/ K., a. s., a 3/ Ing. M. K., o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně a o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 Cm 53/2001, o dovolání první žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. února 2004, č. j. 33 Cm 53/2001-192, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 5. dubna 2004, č. j. 33 Cm 53/2001-234, a proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. dubna 2006, č. j. 3 Cmo 95/2004, 3 Cmo 96/2004 - 274, takto:

1. Řízení o dovolání první žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. února 2004, č. j. 33 Cm 53/2001-192,ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 5. dubna 2004, č. j. 33 Cm 53/2001-234, se zastavuje.

2. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. dubna 2006, č. j. 3 Cmo 95/2004, 3 Cmo 96/2004 - 274, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Ve výroku označeným rozsudkem ze dne 6. února 2004, ve znění tamtéž označeného doplňujícího rozsudku ze dne 5. dubna 2004, Krajský soud v Ostravě na základě žaloby společnosti B., a. s. směřující proti 1/ správkyni konkursní podstaty úpadkyně A. s. r. o., 2/ společnosti K., a. s. a 3/ Ing. M. K., vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně budovu a pozemky parcelních čísel, blíže konkretizované v rozsudku (bod I. výroku rozsudku a bod I. výroku doplňujícího rozsudku).

Dále soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovaným určení pravosti pohledávek ve výši 3.642.588,70 Kč a 3.480.963,- Kč (body II. a III. výroku rozsudku) a rozhodl o nákladech řízení (body IV. až VI. výroku rozsudku a bod III. výroku doplňujícího rozsudku).

Soud se při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku na vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně zabýval právními účinky kupní smlouvy kterou pozdější úpadkyně (jako prodávající) uzavřela dne 9. července 1999 se žalobkyní (jako kupující) a jejímž předmětem byl prodej sporných nemovitostí (dále též jen „kupní smlouva“) za kupní cenu v celkové výši 10.540.113,24 Kč (bez daně z přidané hodnoty), z čehož cena budovy činila 2.337.910,- Kč a cena ostatních nemovitostí (cena pozemků) činila 7.002.830,- Kč. Přitom uzavřel, že:

1/ Správkyně konkursní podstaty úpadkyně byla oprávněna sepsat nemovitosti podle § 15 odst. 1 písm. c/ ZKV do konkursní podstaty úpadkyně bez zřetele k tomu, že ustanovení § 6 ZKV v podobě, jež výslovně umožňuje sepis majetku z neúčinných úkonů dlužníka, bylo vtěleno do zákona o konkursu a vyrovnání až novelou provedenou zákonem č. 105/2000 Sb. Dodal, že označená novela pouze výslovně stanovila to, co již dříve bylo dovozováno výkladem.

2/ Pro závěr, že k převodu vlastnictví k nemovitostem došlo ve lhůtě dle ustanovení § 15 odst. 1 ZKV, je určující, že návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně podle kupní smlouvy do katastru nemovitostí byl podán 13. října 1999 (k tomuto datu nastaly i právní účinky vkladu) a vzhledem k tomu, že návrh na prohlášení konkursu na majetek úpadkyně byl podán 11. února 2000, uvedený úkon do této lhůty spadá.

3/ Kupní smlouva je platná. K námitce správkyně konkursní podstaty úpadkyně uvedl, že nepovažuje za rozhodné, že vůle smluvních stran (případně) nesměřovala k trvalému převodu vlastnického práva na žalobkyni a potud odkázal např. na tzv. zpětný leasing (jehož podstatou je že původní vlastník věc prodá a současně se stane jejím leasingovým nájemcem s perspektivou zpětného nabytí vlastnictví).

4/ Kupní smlouva není neúčinná ve smyslu § 15 odst. 1 písm. c/ ZKV. Tuto neúčinnost nezpůsobuje skutečnost, že dlužník uspokojil věřitele vydáním zástavy (potud soud odkázal na ustanovení § 165 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku - dále též jen „obč. zák.“ a na ustanovení § 151f odst. 1 obč. zák. /ve znění účinném v roce 1999/), nadto v situaci, kdy pozdější úpadkyně měla možnost převod odvrátit zaplacením dluhu nebo získat nemovitosti zpět (podle nájemní smlouvy uzavřené se žalobkyní 9. července 1999). Kupní smlouva nebyla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek ani co do výše sjednané kupní ceny a vylučovací žaloba je proto důvodná.

Zamítavý výrok co do požadavku na určení pravosti pohledávek žalobkyně odůvodnil soud předchozím závěrem o...