Skno nº 1 Skno 1/2008 of Senát 1, March 05, 2008

• President: J. P.
• Resolution Date: March 05, 2008
• Issuing Organization: Senát 1

1 Skno 1/2008

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší soud České republiky v kárném senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. A. D., JUDr. K. P., JUDr. I. Z. a JUDr. M. M. projednal v ústním jednání konaném dne 5. března 2008 odvolání předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. K. K. a odvolání předsedy Městského soudu v Praze JUDr. J. S. proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2007, sp. zn. 1 Ds 3/2007 a rozhodl t a k t o :

Podle § 21 odst. 3 věty třetí zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se napadené rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2007, sp. zn. 1 Ds 3/2007, č á s t e č n ě z r u š u j e, a to ve výroku o uložení kárného opatření – snížení platu o 25 % na dobu 6 měsíců počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí.

Znovu se rozhoduje tak, že při nezměněném výroku o vině kárným proviněním podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se JUDr. K. K. ukládá podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření

o d v o l á n í z f u n k c e s o u d c e.

Podle § 21 odst. 3 věta druhá zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se odvolání kárně obviněného soudce JUDr. K. K. zamítá.

Odůvodnění:

Rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 26. října 2007, sp. zn. 1 Ds 3/2007, byl JUDr. K. K. uznán vinným kárným proviněním podle § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil tím, že ve věcech 137 spisových značek od 2. 5. 2005 do dne zahájení kárného řízení dne 8. 3. 2007 neučinil žádný úkon, dále ve věcech 76 spisových značek činil procesní úkony s průtahy, a to delšími než půl roku ve věcech 46 spisových značek a delšími než jeden rok ve věcech 30 spisových značek a způsobil průtahy nesoustředěným vedením sporu ve věcech 26 spisových značek. Za toto jednání bylo JUDr. K. K. podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uloženo kárné opatření – snížení platu o 25% na dobu šesti měsíců počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.

Proti rozhodnutí kárného senátu Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 10. 2007, sp. zn. 1 Ds 3/2007, podali v zákonné lhůtě odvolání kárně obviněný soudce i navrhovatel - předseda Městského soudu v Praze JUDr. J. S.

JUDr. K. K. ve svém odvolání uvedl, že nemá námitek proti skutkovým závěrům, které učinil kárný senát Vrchního soudu v Praze, který správně zjistil, v kolika věcech došlo z jeho strany k průtahům. Zcela však odmítl, že by tyto průtahy způsobil svojí zaviněnou nečinností. Odvolává se na nezajištění potřebného počtu soudců ze strany orgánu správy, na to, že nedošlo alespoň k přechodnému snížení nápadu, nebyla mu zajištěna odborná příprava, nebyla mu poskytnuta pomoc ve formě organizované spolupráce se zkušenějším soudcem apod., když jemu přidělovaná agenda je pro něj stále nová, nesouhlasí s tvrzením, že na něj nelze nahlížet jako na začínajícího soudce. Kárně obviněný soudce ve svém odvolání dále uvedl, že problémy v jeho senátu jsou dlouhodobého rázu a ze strany vedení Obvodního soudu pro Prahu 5 mu nebyla poskytnuta žádná pomoc k jejich řešení. Odvolává se na stále narůstající nápad nových věcí přidělovaných jeho senátu a také na to, že již v roce 2003 proběhlo proti jeho osobě kárné řízení ze stejných důvodů jako nyní, které skončilo zproštěním obvinění (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. května 2003, sp. zn. 1 Skno 2/2003), kdy Nejvyšší soud zdůraznil, že neplnění soudcovských povinností bylo zapříčiněno objektivními okolnostmi – nedostatečnou péčí státu (moci výkonné) o zabezpečení podmínek pro řádný chod justice u Obvodního soudu pro Prahu 5. Zvláště pak podle kárně obviněného soudce JUDr. K. K. Nejvyšší soud zdůraznil, že není rozhodné, že výsledky práce jednotlivých soudců nejsou stejné. Dále se kárně obviněný soudce odvolal na nález Ústavního soudu ze dne 14. září 1994, sp. zn. IV. ÚS 55/94, ve kterém je vysloven názor Ústavního soudu, že je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě byly respektovány. Ve svém dalším nálezu (III. ÚS 218/1997 ze dne 4. prosince 1997) pak Ústavní soud svůj názor blíže rozvedl, když uvedl, že orgánem, jemuž svědčí povinnost dbát...