Cd nº 26 Cd 1383/2004 of Senát 26, April 20, 2005

• President: Miroslav Ferák, v. r.
• Resolution Date: April 20, 2005
• Issuing Organization: Senát 26

26 Cdo 1383/2004

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce statutárního města B., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) M. M., a 2) M. M., zastoupeným advokátkou, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 168/98, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. září 2003, č. j. 37 Co 252/2001-97, takto:

1. Dovolání se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. dubna 2001, č. j. 61 C 168/98-69, ve spojení s usnesením ze dne 11. prosince 2001, č. j. 61 C 168/98-80, zamítl žalobu, aby žalovaní byli povinni vyklidit a vyklizený žalobci odevzdat „byt I. kategorie, sestávající z kuchyně, 1 pokoje a příslušenství, situovaný v 8. podlaží domu č. p. 635, č. or. 23 v B.“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“, resp. „dům“). V návaznosti na rozhodnutí ve věci samé rozhodl o nákladech řízení účastníků.

Z provedených důkazů vzal soud prvního stupně především za zjištěno, že žalobce je vlastníkem předmětného domu, že předmětný byt byl rozhodnutím ze dne 25. února 1991 přidělen J. L., že dne 4. března 1991 byla uzavřena dohoda o užívání bytu, že podle evidenčního listu pro výpočet nájemného ze dne 4. března 1994 byli spolubydlícími J. L. (nájemce bytu) v předmětném bytě oba žalovaní a jejich nezletilý syn M. M., že mezi J. L. a žalovanými neexistoval žádný příbuzenský poměr, že žalovaní byli v bytě vedeni jako podnájemci s trvalým pobytem od 16. ledna 1992 a že ve skutečnosti zde žili s J. L. už od měsíce září 1991. Dále zjistil, že od jarních měsíců 1993 bydlel J. L. převážně se svou matkou na adrese K., že jeho matka zemřela v měsíci červenci 1993, že J. L. tam takto pobýval i po úmrtí matky až do své smrti dne 7. listopadu 1994, že v čestném prohlášení z měsíce července 1993 uvedl, že bydlí ve společné domácnosti se svou matkou na zmíněné adrese, že však do předmětného bytu docházel a že zde byl vídán rovněž na jaře 1994 a také v říjnu 1994. Na tomto skutkovém základě především dovodil, že žalovaní žili s J. L. ve společné domácnosti od září 1991 do 7. listopadu 1994 (a neměli vlastní byt), a poté uzavřel, že na ně přešlo právo nájmu předmětného bytu podle § 706 odst. 1 věty druhé zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době úmrtí J. L. (dále jen „obč. zák.“).

K odvolání všech účastníků řízení Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8...