Od nº 29 Od 115/2004 of Senát 29, February 17, 2005

• President: František Faldyna, CSc. , v. r.
• Resolution Date: February 17, 2005
• Issuing Organization: Senát 29

29 Od 115/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Pavla Severina v právní věci žalobce J. K., proti žalovanému Ing. M. Š., zastoupenému, advokátem, o náhradu škody 80 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 11/99, u Vrchního soudu Praze v řízení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze pod sp. zn. 50 Cm 11/99-80, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. M. T., JUDr. I. K., JUDr. P. F., JUDr. J. H., JUDr. R. K. a JUDr. J. S. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze v řízení o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 50 Cm 11/99-80.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhá žalobou podanou u Městského soudu v Praze vydání rozsudku stanovícího žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu škody v částce 80 000,- Kč spolu s příslušenstvím, vzniklou žalobci neoprávněným zásahem do práva užívání nemovitosti.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 24.11.1999, č.j. 50 Cm 11/99-21 předmětnou žalobu zamítl a stanovil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v částce 10 925,- Kč, usnesením ze dne 3.7.2000, č.j. 50 Cm 11/99-47 pak nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22.2.2002, č.j. 4 Cmo 266/200-65, potvrdil jak citovaný rozsudek, tak i usnesení, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.

Poté, co žalobce podal odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.6.2002, č.j. 50 Cm 1199-80, kterým nebylo vyhověno jeho žádosti o ustanovení advokáta, vznesl námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze z důvodu, který spatřoval v tom, že pokud soud prvního stupně vydal napadené rozhodnutí toliko na základě skutečnosti, že se řídil nesprávným právním názorem odvolacího soudu, pak je třeba věc přikázat jinému vrchnímu soudu podle ustanovení § 14 odst. 1 a o. s. ř. v platném znění, případně podle § 12 odst. 2 téhož zákona z důvodu vhodnosti. Je zřejmé, že v předmětném řízení bude odvolací soud přezkoumávat své vlastní již dříve učiněné rozhodnutí, které bylo napadeno odvoláním. Vyslovil názor, že je pravděpodobné, že Vrchní soud v Praze by měl být z projednávání tohoto odvolání vyloučen, protože nelze předpokládat, že by rozhodl jinak než v dřívějším rozhodnutí.

Žalobce poukázal také na...