Odo nº 35 Odo 1183/2003 of Senát 35, November 10, 2004

• President: Ivana Štenglová, v.r.
• Resolution Date: November 10, 2004
• Issuing Organization: Senát 35

35 Odo 1183/2003

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve velkém senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela, JUDr. Zdeňka Dese, JUDr. Františka Faldyny, CSc., JUDr. Miroslava Galluse, JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobkyně C. T., a. s., zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) S., s. r. o., a 2) V. T., spol. s r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení částky 648.496,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 35 Cm 221/98, o dovolání druhé žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2003, č.j. 6 Cmo 57/2002-88, takto:

1. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2003, č.j. 6 Cmo 57/2002-88, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2001, č.j. 35 Cm 221/98-55, se ve výrocích ve věci samé, jimiž bylo rozhodnuto o povinnosti druhé žalované zaplatit žalobkyni 19% úrok z prodlení z částky 362.426,40 Kč od 14. září 1997, z částky 189.275,70 Kč od 24. září 1997 a z částky 96.794,30 Kč od 26. září 1997, to vše do zaplacení, a ve výrocích o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou, zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

2. Ve zbývající části se dovolání zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. června 2003, č.j. 6 Cmo 57/2002-88, potvrdil rozsudek ze dne 18. října 2001, č.j. 35 Cm 221/98-55, ve výrocích, jimiž Městský soud v Praze uložil druhé žalované zaplatit žalobkyni 648.496,40 Kč s 19% úrokem z prodlení z částky 362.426,40 Kč od 14. září 1997, z částky 189.275,70 Kč od 24. září 1997 a z částky 96.794,30 Kč od 26. září 1997, to vše do zaplacení, a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 54.746,- Kč (výrok I.). Dále odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že soud prvního stupně provedl účastníky navržené důkazy a na jejich základě dospěl ke správným skutkovým zjištěním i právním závěrům.

Předložené objednávky druhé žalované a dodací listy touto žalovanou potvrzené - pokračoval odvolací soud - jsou důkazem o tom, že žalobkyně a druhá žalovaná uzavřely kupní smlouvu ve smyslu ustanovení § 409 obchodního zákoníku. Jelikož bylo v řízení rovněž prokázáno, že druhá žalovaná žalobkyní dodané zboží převzala, vznikla jí povinnost zaplatit kupní cenu ve smyslu ustanovení § 447 obchodního zákoníku.

Skutečnost, že kupní cenu druhá žalovaná zaplatila první žalované, není podle odvolacího soudu důvodem, aby byla zbavena povinnosti zaplatit kupní cenu žalobkyni (prodávající), která jí zboží dodala.

Předchozí smlouvu uzavřenou 12. srpna 1996 mezi první žalovanou a „C. a r. c. D. a.s.“ nepovažoval odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, za smlouvu o smlouvách budoucích, nýbrž za tzv. smlouvu „rámcovou“, v níž se smluvní strany dohodly na způsobu budoucí realizace dodávek rafinovaného cukru z kampaně 1996/1997, s tím, že jednotlivé dodávky měly být uskutečněny na základě písemných objednávek první žalované, které ovšem předloženy nebyly.

Odvolací soud nepřitakal tvrzení druhé žalované, podle něhož se mezi účastníky vyvinula obchodní praxe tak, že žalobkyně přímo na základě objednávky příjemce (druhé žalované) dodávala cukr a příjemce obdržené zboží hradil první žalované. Uzavřel, že předložené důkazy této „praxi“ odporují a zdůraznil, že žádný důkaz prokazující, že druhá žalovaná odebírala od žalobkyně plnění za první žalovanou, respektive jejím jménem, předložen nebyl.

Protože odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) dospěl k závěru, podle něhož druhá žalovaná objednala u žalobkyně zboží, které jí bylo dodáno, přičemž nesplnila vůči žalobkyni svou povinnost k úhradě kupní ceny, shledal rozsudek soudu prvního stupně věcně správným.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, odvozujíc jeho přípustnost z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)...