IV.ÚS nº 1554/08 of IV, January 15, 2009

• Judge: Výborný Miloslav
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: January 15, 2009
• Issuing Organization: IV

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

2

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - FO

Dotčený orgán

SOUD - OS Praha 6

SOUD - MS Praha

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Dotčené mezinárodní smlouvy

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 6 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 76b, § 157 odst.2, § 169 odst.2

Předmět řízení

právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění

základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip proporcionality

Věcný rejstřík

odůvodnění

předběžné opatření

---

Ústavní soud rozhodl dne 15. ledna 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti I. W., zastoupené JUDr. Janem Mejzlíkem, advokátem, AK se sídlem Malá Štupartská 6, 110 00 Praha 1, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 2. 2008 sp. zn. 12 Nc 2207/2008 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2008 sp. zn. 18 Co 140/2008, za účasti 1) Obvodního soudu pro Prahu 6 a 2) Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a vedlejšího účastníka M. W., zastoupeného JUDr. Markem Pavlovským, Ph.D., advokátem, AK se sídlem Plzeňská 4, 150 00 Praha 5, se souhlasem účastníků s upuštěním od ústního jednání, takto:

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 2. 2008 č. j. 12 Nc 2207/2008 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2008 č. j. 18 Co 140/2008 se ruší, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Odůvodnění:

I.

1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením o porušení základních práv, jež jsou jí zaručena ustanoveními čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a 4 a čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

2. Dle stěžovatelčina názoru byla její ústavně zaručená práva porušena tím, že předběžné opatření podle ustanovení § 76b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.") bylo vydáno na základě křivých nařčení, lží a výmyslů a bez možností jakékoliv soudní obrany; stěžovatelka zejména neměla žádnou šanci vyjádřit se k tvrzením navrhovatele a k důkazům, které k osvědčení svých tvrzení soudu předložil.

   II.

3. Vedlejší účastník (manžel stěžovatelky) podal návrh na vydání předběžného opatření podle § 76b o.s.ř. Obvodní soud pro Prahu 6 jeho návrhu vyhověl a dne 22. 2. 2008 vydal usnesení, kterým stěžovatelce uložil, aby na dobu 30 dnů ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí opustila dům, v němž spolu s vedlejším účastníkem žila, a aby se zároveň po tuto dobu s vedlejším účastníkem nestýkala. V odůvodnění tohoto usnesení soud uvedl, že tvrzení obsažená v návrhu má za osvědčena, přičemž podrobnější odůvodnění není podle ustanovení § 169 odst. 2 o.s.ř a stanoviska Nejvyššího soudu třeba.

4. Proti tomuto usnesení se stěžovatelka odvolala, avšak Městský soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil.

   III.

5. Všichni účastníci vyjádřili souhlas s upuštěním od ústního jednání, a protože ani Ústavní soud neočekával od tohoto jednání další objasnění věci, upustil od něho dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

   IV.

6. Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a zároveň jde o návrh přípustný. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

   V.

7. Ústavní soud konstatuje, že podle své konstantní judikatury je vázán pouze návrhem učiněným v ústavní stížnosti, tedy jejím petitem, nikoli jejím odůvodněním. Tato doktrína má ten praktický důsledek, že Ústavní soud může vyhovět ústavní stížnosti i z jiného důvodu, než který stěžovatel uplatnil, pokud shledá, že tento jiný důvod způsobil porušení v ústavní stížnosti uplatněného základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 259/05, Sb. n. u., sv. 40, č. 65).

8. V projednávané věci spatřuje Ústavní soud protiústavnost napadených rozhodnutí v absenci odůvodnění usnesení o nařízení předběžného opatření. Tuto absenci soud I. stupně odůvodnil odkazem na § 169 odst. 2 o.s.ř., tedy na ustanovení jednoduchého práva. Podle čl. 83 Ústavy je základním úkolem Ústavního soudu ochrana ústavnosti; proto mu zásadně nepřísluší hodnotit interpretaci jednoduchého práva. Ústavní soud však v projednávané věci shledal důvody ke svému zásahu, neboť v důsledku ústavně nekonformní interpretace...