III.ÚS nº 635/06 of III, January 28, 2009

• Judge: Mucha Jiří
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: January 28, 2009
• Issuing Organization: III

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

3

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - PO

Dotčený orgán

SOUD - VS Praha

SOUD - KS Hradec Králové

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

265/1992 Sb., § 5 odst.2328/1991 Sb., § 19 odst.359/2005 Sb.99/1963 Sb., § 76 odst.1 písm.e, § 167 odst.2, § 157 odst.2, § 76e odst.2

Předmět řízení

právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /zákonem stanovený postup (řízení)

právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění

Věcný rejstřík

konkurzní podstata

předběžné opatření

nemovitost

žaloba/vylučovací

excindační řízení

zástavní právo

žaloba/na určení

vlastnické právo/přechod/převod

katastr nemovitostí/vklad

---

Ústavní soud rozhodl dne 28. ledna 2009 v ústním jednání a v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky BENET GROUP, a. s., se sídlem Praha 4, Křesomyslova 23, zastoupené JUDr. Pavlem Klimešem, advokátem v Praze 7, Dukelských hrdinů 14, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2006 č. j. 8 Cmo 384/2005-205 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 9. 2005 č. j. 45 Cm 11/2004-177, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Mgr. Mariana Pavlova, správce konkursní podstaty úpadce Druhá slévárna Blansko, a. s., se sídlem Hradec Králové, Jeronýmova 814, zastoupeného Mgr. Petrem Stejskalem, advokátem v Hradci Králové, Jeronýmova 814, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2006 č. j. 8 Cmo 384/2005-205 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 9. 2005 č. j. 45 Cm 11/2004-177 se ruší.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností ze dne 7. 8. 2006 napadla stěžovatelka usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2006 č. j. 8 Cmo 384/2005-205, jakož i jemu předcházející usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 9. 2005 č. j. 45 Cm 11/2004-177 s tím, že jejich vydáním došlo k zásadnímu porušení procesních práv, a to v takové intenzitě, že se jedná o zásah do jejích základních ústavně zaručených práv, zejména do práva na spravedlivý proces.

Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové (dále též jen "krajský soud") sp. zn. 45 Cm 11/2004, ústavní stížností napadeným usnesením tohoto soudu byl zamítnut návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření, aby soud zakázal vedlejšímu účastníkovi zcizit ve výroku tohoto usnesení blíže specifikované nemovitosti, jejichž vyloučení z konkursní podstaty se stěžovatelka žalobou podanou vůči vedlejšímu účastníkovi domáhala (dále jen "předmětné nemovitosti"). Krajský soud své rozhodnutí zdůvodnil tím, že předmětné nemovitosti byly již zpeněženy, a to se souhlasem věřitelského výboru i konkursního soudu, přičemž výkladem ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, po prodeji sporného majetku výtěžek ze zpeněžení eviduje správce konkursní podstaty odděleně od ostatního finančního majetku podstaty až do doby pravomocného skončení sporu o vyloučení majetku z konkursní podstaty, resp. do doby, kdy již bude zřejmé, zda tento výtěžek nebo jeho část nebude povinen vydat tomu, kdo uplatňoval vyloučení sporného majetku ze soupisu podstaty.

Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka odvolání, Vrchní soud v Praze (dále též jen "vrchní soud") je však potvrdil, když dospěl k závěru, že vydání předběžného opatření zamezujícího zcizení předmětných nemovitostí postrádá smysl, neboť tyto již byly zcizeny. K tomu poznamenal, že - jak uvedl již soud prvního stupně - práva stěžovatelky jsou dostatečně chráněna i pro případ, že by byla ve zmíněném sporu úspěšná, neboť do jeho pravomocného ukončení je správce konkursní podstaty povinen evidovat výtěžek ze zpeněžení věci odděleně, aby mohlo být uspokojeno eventuální právo stěžovatelky na vydání finanční částky utržené za prodej předmětných nemovitostí. Vzhledem k tomu dospěl vrchní soud k závěru, že oprávněnost obavy stěžovatelky z ohrožení výkonu budoucího rozhodnutí nebyla prokázána.

II.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že s úpadcem uzavřela ohledně předmětných nemovitostí zástavní smlouvy, přičemž...