I.ÚS nº 960/08 of I, March 05, 2009

• Judge: Janů Ivana
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: March 05, 2009
• Issuing Organization: I

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

3

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - FO

Dotčený orgán

SOUD - NSS

OBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Praha

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 36 odst.2, čl. 2 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

150/2002 Sb., § 101d odst.1, § 101d odst.2, § 70, § 4 odst.2 písm.c183/2006 Sb., § 187 odst.7, § 188 odst.4, § 188 odst.350/1976 Sb., § 22 odst.4

Předmět řízení

základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)

právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces

právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy

Věcný rejstřík

územní plán

opatření obecné povahy

správní soudnictví

pravomoc

správní řízení

---

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. B., právně zastoupeného Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem v Brně, Dvořákova 13, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3 Ao 5/2007-55, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a Hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 2, Praha jako vedlejšího účastníka řízení takto:

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3 Ao 5/2007-55, se ruší.

Odůvodnění

I.

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16. 4. 2008, která po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

2. Stěžovatel spatřuje pochybení Nejvyššího správního soudu v tom, že odmítl věcně projednat jeho návrh na zrušení změny územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. Z 939/05. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že Nejvyšší správní soud už jednou jeho návrh na zrušení změny územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. Z 939/05 projednával a rozsudkem ze dne 18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006-74, pro množství procesních i hmotněprávních vad ho zrušil. Zastupitelstvo hlavního města Prahy však tento rozsudek nerespektovalo a dne 14. 9. 2006 usnesením č. 40/13 změnu Z939/05 opětovně schválilo, aniž by odstranilo vady, pro které Nejvyšší správní soud změnu územního plánu zrušil. Stěžovatel se proto návrhem ze dne 10. 12. 2007 opětovně domáhal u Nejvyššího správního soudu zrušení předmětné změny územního plánu, ten však s odkazem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2007, č. j. 3 Ao 1/2007-44, návrh stěžovatele odmítl. Stěžovatel takový závěr Nejvyššího správního soudu odmítá jako nesprávný a ve specifické věci změny územního plánu Z937 (vydán podle zák. č. 50/1976 Sb., ale do účinnosti zák. č. 183/2006 Sb. nepublikován obecně závaznou vyhláškou) pak jako zcela neudržitelný. Taková nezákonně přijatá změna územního plánu by dle stěžovatele nemohla být žádným způsobem zrušena, neboť nebyla publikována právním předpisem a nemůže ji tedy přezkoumávat Ústavní soud, není však ve formálním pojetí Nejvyššího správního soudu ani opatřením obecné povahy a nelze ji tedy přezkoumat dle dílu 7, části třetí, hlavy II. s. ř. s. Stěžovatel argumentuje, že z ust. § 187 odst. 7 a § 188 odst. 4 nového stavebního zákona lze dovodit, že změny územních plánů, schválených před 1. 1. 2007 (tedy podle zákona č. 50/1976 Sb.) jsou od 1. 1. 2007 vydávány ve formě opatření obecné povahy. Tomu odpovídá i v době podání ústavní stížnosti neúčinná novela stavebního zákona (§ 188 odst. 4). Stěžovatel má zato, že i "staré" územní plány jsou opatřením obecné povahy v materiálním pojetí , a že od 1. 1. 2007 musí být považovány za opatření obecné povahy a to nepochybně i v situaci, kdy nebyly publikovány právním předpisem. Stěžovatel uvedl, že je vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Nebušice. V případě výstavby plánované letové dráhy by některé jeho nemovitosti byly výstavbou přímo dotčeny, další by se ocitly uvnitř ochranného hlukového pásma letiště Ruzyně. Realizace předmětu změny územního plánu č. Z 0939/05 a výstavba letové dráhy by znamenala zásah do vlastnického práva navrhovatele, jakož i do jeho práva na ochranu soukromí, zdraví a na příznivé životní prostředí. Výstavbou letové dráhy v sousedství nemovitostí dochází navíc k jejich znehodnocení a v důsledku toho k výraznému poklesu tržní hodnoty. Ve vztahu k jednomu z jeho pozemků znamená schválení územní změny ve spojení se zákonem č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, současně hrozbu vyvlastnění. Dále navrhovatel uvedl, že ve lhůtě podle ust. § 22 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. podal proti návrhu změny územního plánu č. Z 0939/05 písemnou námitku, na niž v rozporu se zákonem neobdržel žádnou odpověď. Stěžovatel dále uvádí, že změna územního plánu č. Z 0939/05 nebyla ve smyslu ust. § 101d odst. 1 a 2 s. ř. s. vydána (projednána a schválena)...