IV.ÚS nº 1253/08 of IV, December 03, 2008

• Judge: Holländer Pavel
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: December 03, 2008
• Issuing Organization: IV

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

3

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - FO

Dotčený orgán

SOUD - MS Praha

SOUD - OS Praha 1

MINISTERSTVO - financí

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony

2/1993 Sb., čl. 11, čl. 11 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

66/1993 Sb., § 5, § 43 odst.1, § 79 odst.1, § 92 odst.2, § 95 odst.282/1998 Sb.

Předmět řízení

právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně

základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek

Věcný rejstřík

nájemné

škoda/náhrada

stát

byt

odpovědnost

poučení

---

Ústavní soud rozhodl dne 3. prosince 2008 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci ústavní stížnosti E. L., právně zastoupené Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1038/39, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2008 č. j. 15 Co 58/2008-52 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2007 č. j. 18 C 172/2006-35, za účasti České republiky - Ministerstva financí, jako vedlejšího účastníka, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2008 č. j. 15 Co 58/2008-52 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2007 č. j. 18 C 172/2006-35 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Vymezení věci dle ústavní stížnosti

Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 19. května 2008, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2008 č. j. 15 Co 58/2008-52 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2007 č. j. 18 C 172/2006-35 o náhradě škody dle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedenými rozhodnutími obecných soudů se cítí být dotčena v základním právu, plynoucím z čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

II.

Rekapitulace věci v řízení před obecnými soudy

Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 18 C 172/2006 a z obsahu ústavní stížnosti a jejího doplnění bylo zjištěno následující:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2007 č. j. 18 C 172/2006-35 byl zamítnut návrh stěžovatelky na zaplacení náhrady škody - ušlého zisku v přesně vymezené výši, spočívající v rozdílu mezi nájemným regulovaným a nájemným v tržní výši, uplatněný dle zákona č. 82/1998 Sb. Protiprávnost úředního postupu navrhovatelka spatřovala v nerespektování nálezů Ústavního soudu ve věci regulace nájemného ze strany Parlamentu České republiky. Soud I. stupně předně v odůvodnění předmětného rozhodnutí odkázal na právní názor Nejvyššího soudu vyjádřený v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1124/2005, dle něhož nelze proces přijímání (či nepřijímání) zákonů hlasováním v Poslanecké sněmovně či Senátu považovat za úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. Výkon zákonodárné moci je výrazem ústavního principu suverenity této moci, která je odpovědna lidu. Dodal však zároveň, že ve svém rozhodnutí vychází z nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 93/05, v němž je zdůrazněna odpovědnost státu za újmu vzniklou nepřijetím předvídané právní úpravy, avšak teprve poté, kdy se pronajímatel nedomůže uspokojení svých majetkových nároků vůči nájemcům bytů (dle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení - § 451 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž současně deklaruje povinnost obecných soudů rozhodnout o zvýšení nájemného bez ohledu na nedostatek zákonné úpravy. V předmětné věci se ale dle soudu navrhovatelka domáhala náhrady své majetkové újmy nikoli vůči nájemcům, nýbrž vůči státu, a nikoli dle občanského zákoníku, nýbrž dle speciálního zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

V odvolání do uvedeného rozhodnutí nalézacího soudu stěžovatelka akcentovala nerespektování právního názoru Ústavního soudu k otázce regulace nájemného, vyjádřeného v řadě nálezů, jakož i své přesvědčení, že tuto skutečnost lze podřadit pod rámec § 13 zákona č. 82/1998 Sb.

Soud odvolací rozsudkem ze dne 1. dubna 2008 č. j. 15 Co 58/2008-52 předmětné odvolání zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na skutečnost, že předpisem, na nějž odkazoval občanský zákoník v ustanovení § 696 odst. 1, ve znění účinném do 30. března 2006, byla dříve vyhláška č. 176/1993 Sb., po jejím zrušení nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 pak cenový výměr Ministerstva financí č. 01/2002, nahrazený...