I.ÚS nº 2399/08 of I, February 25, 2009

• Judge: Güttler Vojen
• President: O ústavních stížnostech
• Resolution Date: February 25, 2009
• Issuing Organization: I

Forma rozhodnutí

Nález

Význam

3

Navrhovatel

STĚŽOVATEL - FO

Dotčený orgán

SOUD - NS

SOUD - KS Ostrava

SOUD - OS Karviná

Napadený akt

rozhodnutí soudu

Typ výroku

vyhověno

Dotčené ústavní zákony

2/1993 Sb., čl. 30, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 127 odst.3, § 132

Předmět řízení

právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování

základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)

hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na hmotné zajištění / zabezpečení státem

Věcný rejstřík

pracovní úraz

znalecký posudek

dokazování

zaměstnavatel

zaměstnanec

škoda/náhrada

důkaz/volné hodnocení

---

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele V. L., zastoupeného JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou se sídlem v Šenově, Těšínská 1495, adresa pro doručování Havířov, Junácká 3, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3751/2007-165 ze dne 21. srpna 2008, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 337/2006-145 ze dne 2. května 2007 a proti rozsudku Okresního soudu v Karviné č. j. 24 C 23/2003-101 ze dne 13. září 2006, takto:

Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3751/2007-165 ze dne 21. srpna 2008, rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 337/2006-145 ze dne 2. května 2007 a rozsudek Okresního soudu v Karviné č. j. 24 C 23/2003-101 ze dne 13. září 2006 se zrušují.

Odůvodnění:

I.

Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 3751/2007-165 ze dne 21. srpna 2008, jímž bylo odmítnuto jeho dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 337/2006-145 ze dne 2. května 2007, kterým byl ve výroku II, IV a V potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karviné č. j. 24 C 23/2003-101 ze dne 13. září 2006 a byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 458.447,- Kč s příslušenstvím. Rozsudkem soudu prvního stupně nebylo připuštěno rozšíření žaloby (výrok I), byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 68.776,- Kč s příslušenstvím (výrok II), bylo rozhodnuto o vrácení nevyčerpané zálohy ve výši 3.598,- Kč žalovanému (výrok III), bylo uloženo stěžovateli zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 8.902,- Kč (výrok IV) a bylo uloženo stěžovateli zaplatit státu částku 5.950,- Kč (výrok V). Napadenými rozhodnutími byla podle jeho názoru porušena ustanovení čl. 36, čl. 38 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 1 a čl. 30 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Porušení práva na spravedlivý proces a práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci spatřuje stěžovatel zejména v následujících skutečnostech.

Stěžovatel uvedl, že u žalované OKD, a. s., Ostrava - Moravská Ostrava (dále jen "vedlejší účastník") pracoval jako horník. Po 15 letech výkonu práce (dne 1. 8. 2000) v podzemí uklouzl při chůzi na železných schůdcích, které byly mokré, a při pádu na záda si zhmoždil bederní páteř. Vedlejší účastník neuznal odpovědnost za pracovní úraz, a proto byl v rámci soudního řízení zpracován znalecký posudek znaleckým ústavem (Univerzita Palackého v Olomouci - znalec prof. MUDr. K. U., CSc.), z jehož závěrů vyplynulo, že uvedený pracovní úraz je zcela jednoznačně příčinou trvalé nezpůsobilosti k výkonu práce horníka. Znalec také uvedl, že stěžovatel před obdobím pracovního úrazu měl pouze jednou za celou dobu výkonu práce u vedlejšího účastníka potíže s páteří, avšak tyto potíže nemají žádnou souvislost s pozdějšími nálezy na páteři. Soud prvního stupně pak ustanovil revizního znalce (Institut postgraduálního vzdělávání v Praze, dále jen "IPVZ"). Ten ve svém revizním znaleckém posudku uvedl (MUDr. J. B.), že potíže s páteří jsou obecného charakteru, a to v důsledku degenerativních změn, a jediným jejich důvodem byla prý pracovní neschopnost před pracovním úrazem (5 let před pracovním úrazem). Na základě tohoto znaleckého posudku soud prvního stupně žalobu zamítl, aniž se vyrovnal s rozdílnými závěry znaleckých posudků, znalce nevyslechl a rozhodl v neprospěch stěžovatele.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podal stěžovatel odvolání a předložil vlastní znalecký posudek, který zpracoval specialista na onemocnění páteře (doc. MUDr. P. S., CSc.), jenž jediný ze všech znalců stěžovatele osobně vyšetřil. Z jeho znaleckého posudku vyplývalo, že jedinou příčinou trvalé nezpůsobilosti stěžovatele k výkonu práce horníka je následek po pracovním úrazu z 1. 8. 2000. Ve znaleckém posudku také uvedl i příčinu mylných závěrů obsažených ve znaleckém posudku IPVZ. Zdůraznil, že ze znaleckého posudku Univerzity Palackého v Olomouci (prof. U.) i z vlastního znaleckého posudku vyplývá že, není pravda, že stěžovatel měl degenerativní onemocnění páteře, aniž by se to projevovalo zdravotními problémy. Zdravotní potíže, jimiž stěžovatel trpí, se začaly objevovat až po uvedeném pracovním úrazu. Odvolací soud nechal vypracovat další znalecký posudek (znalec MUDr. M. H.)...