Cdo nº 21 Cdo 3195/2013 of Senát 21, Wednesday September 24, 2014

• Resolution Date: Wednesday September 24, 2014
• Issuing Organization: Senát 21

Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na www.nsoud.cz.

21 Cdo 3195/2013

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce JUDr. M. V., zastoupeného Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Vinohradech, Mánesova č. 1374/53, proti žalovanému O2 Czech Republic a. s. se sídlem v Praze 4 – Michli, Za Brumlovkou č. 266/2, IČO 60193336, zastoupenému Dr. Josefem Černohlávkem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Jungmannova č. 31/23, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 155/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. ledna 2013 č. j. 62 Co 305/2012-121, takto:

Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. prosince 2011 č. j. 15 C 155/2010-85 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Dopisem ze dne 27. 4. 2010 žalovaný sdělil žalobci, který u žalovaného vykonával na základě pracovní smlouvy práci právníka - specialisty na soutěžní právo, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť na základě rozhodnutí žalovaného o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce došlo v útvaru „Regulace a soutěžní právo“ k organizační změně, v důsledku které se žalobce stává s účinností od 1. 5. 2010 nadbytečným.

Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 dne 26. 8. 2010 domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl žalovaným na dobu jedenácti měsíců (do 31. 7. 2010) vyslán na pracovní stáž do Bruselu, že „e-mailovou zprávou“ ze dne 22. 2. 2010 mu žalovaný oznámil, že tato jeho stáž bude ukončena ke dni 31. 3. 2010, že žalobce s tímto způsobem ukončení stáže nesouhlasil, neboť žalovaný nedodržel podmínky pro ukončení stáže sjednané v dohodě o podmínkách absolvování stáže uzavřené mezi účastníky dne 8. 7. 2009, a že proto zůstal ve sjednaném místě výkonu pracovní stáže v Bruselu a pokračoval v této stáži i po 31. 3. 2010. Poté, co byl žalovaným vyrozuměn o přijetí „údajné organizační změny“ a co mu žalovaný předložil návrh dohody o rozvázání pracovního poměru, který odmítl, byla žalobci dne 28. 4. 2010 doručena výpověď z pracovního poměru ze dne 27. 4. 2010. Dopisem ze dne 29. 4. 2010 žalobce oznámil žalovanému, že tuto výpověď považuje za neplatnou a že trvá na dalším zaměstnávání. Má za to, že důvod uvedený ve výpovědi je „zástupný“ a že skutečným důvodem výpovědi bylo „zbavit se žalobce“ jako zaměstnance „za každou cenu“, a to patrně proto, že se odmítl podrobit požadavku žalovaného na předčasné ukončení stáže v Bruselu. Žalovaným přijatá organizační změna ze dne 24. 3. 2010 sice „navenek vykazuje formální splnění předpokladů pro dání výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce“, ale mezi „formalisticky pojatým rozhodnutím žalovaného a vlastním rozvázáním pracovního poměru se žalobcem neexistuje vztah příčiny a následku“, neboť z hlediska složení zaměstnanců se „fakticky“ nestal nadbytečným druh práce sjednaný v pracovní smlouvě se žalobcem a jeho pracovní činnost neodpadla.

Žalovaný zejména namítal, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci nebyla účelová, ale že „byla provedena v rámci rozsáhlých organizačních změn zaměřených na snižování nákladů u žalovaného“, kdy v roce 2010 žalovaný jen v útvaru „Právní a regulatorní záležitosti“ ukončil pracovní poměr s devíti dalšími zaměstnanci, z nichž bylo 6 právníků.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 7. 12. 2011 č. j. 15 C 155/2010-85 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 10.800,- Kč „na účet právního zástupce žalovaného“. Na základě zjištění, že rozhodnutím o organizační změně ze dne 24. 3. 2010 bylo s účinností od 1. 5. 2010 zrušeno pracovní místo žalobce, neboť žalovaný rozhodl, že v oddělení soutěžního práva zůstane Mgr. I. K., která byla do tohoto oddělení přijata jako „právník“...