Co nº 18 Co 297/2010 of Senát 18, April 21, 2011

• Resolution Date: April 21, 2011
• Issuing Organization: Senát 18

Rozsudkem ze dne 23. 9. 2010, který byl napaden odvoláním, O k r e s n í s o u d Brno - venkov určil, že žalobkyně J. H. a Ing. M. N. (dříve H.), jsou dědičkami ze zákona po svém otci zůstaviteli Ing. J. J., zemřelém 13.10.2007 (výrok I.). Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů řízení částku ve výši 39 840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyň.

Žalovaná s tímto rozsudkem nesouhlasí a namítá, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl jí navržené důkazy, na základě již provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dle jejího názoru bylo postupem soudu prvního stupně porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a na zákonného soudce. Žalobkyně podaly každá samostatnou žalobu a o každé žalobě bylo vedeno samostatné řízení. Pokud usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 12. 1. 2010, č. j. 20C 239/2008-46, bylo rozhodnuto o spojení tohoto řízení s řízením vedeným pod sp. zn. 14 C 239/2008, tímto postupem byla věc žalobkyně Ing. M. N. odňata jejímu zákonnému soudci, kterýžto postup je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Kromě toho spojením obou řízení došlo k obcházení zákona, jelikož tímto způsobem byl nezákonně překlenut nedostatek podmínky řízení, a to, že všichni dědicové jsou nerozlučnými společníky, a proto se musí všichni společně účastnit řízení, což v případě separátního podání žalob samostatně každou z žalobkyň nebylo naplněno, a proto měl soud řízení zastavit.

Žalovaná dále nesouhlasí s názorem Krajského soudu v Brně, prezentovaným v jeho usnesení z 30. 11. 2009, č. j. 18 Co 193/2009-42, v tom směru, že by žaloby obou žalobkyň měly být posouzeny jako podané v souladu s poučením obsaženým v usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 21 D 948/2007, když ze skutkových tvrzení obsažených v žalobách nelze dovodit, že by se žalobkyně domáhaly určení, že jsou dědičkami ze zákona.

Žalovaná souhlasí se skutkovým zjištěním soudu prvního stupně, že žalobkyně o zůstavitele od roku 2001 nejméně do 30. 6. 2006 neprojevovaly opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měly. Dle jejího názoru však soud prvního stupně nesprávně zhodnotil výpověď svědkyně D. H. a účastnické výpovědi obou žalobkyň, pokud jde o zjištění, zda toto chování žalobkyň k zůstaviteli bylo či nebylo v souladu s dobrými mravy. Tvrzení žalobkyň o tom, že se zůstavitele bály, stejně jako údajné...