Zp nº 10 Zp 2/2011 of Senát 10, April 15, 2011

• Resolution Date: April 15, 2011
• Issuing Organization: Senát 10

10 Zp 2/2011-24

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 15. dubna 2011 v řízení o odvolání kárně obviněného Ing. Z. B., proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 8. 11. 2010, sp. zn. 472/10-NKU45/160/10, t a k t o :

Podle § 256 tr. řádu per analogiam se odvolání kárně obviněného Ing. Z. B. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Kárná komora“) ze dne 8. 11. 2010, sp. zn. 472/10-NKU45/160/10, byl kárně obviněný Ing. Z. B. (dále jen „kárně obviněný“) uznán vinným kárným proviněním podle § 3 odst. 1 Kárného řádu Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Kárný řád“), neboť „dne 20. dubna 2010 ve večerních hodinách v K. H., poblíž benzinové stanice LUKOIL, poničil na plakátové ploše předvolební plakáty poslankyně PhDr. O. Z.“, čímž narušil důstojnost a ohrozil důvěru v nezávislost a nestrannost své osoby a Nejvyššího kontrolního úřadu. Za toto kárné provinění mu bylo podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o NKÚ“) uloženo kárné opatření snížení platu o 10 % po dobu dvou měsíců.

Proti tomuto rozhodnutí Kárné komory podal kárně obviněný včas odvolání.

V odůvodnění svého opravného prostředku vyjádřil přesvědčení, že napadené rozhodnutí vykazuje zásadní skutkové i formální vady. Prohlásil, že z odůvodnění rozhodnutí je mj. zjevné, že jediným pramenem, ze kterého Kárná komora čerpala svá zjištění, je to, že: „Kárná komora uvěřila svědectví PhDr. O. Z. a PhDr. V. Z. Oba svědci vypovídali v naprosté shodě. Oba Ing. Z. B. jednoznačně poznali, viděli ho při činu, popsali jeho útěk i to, jak jeho manželka O. B. na místě činu zůstala, a litovala toho, co se stalo...“. Následně konstatoval, že v jeho případě byly zanedbány podmínky řízení dané Kárným řádem a v jeho rámci subsidiárním uplatněním trestního řádu. K tomu poznamenal, že podání stěžovatelky PhDr. O. Z. nesplňovalo náležitosti pro takové podání stanovené. V tomto ohledu poukázal na své vyjádření k návrhu ze dne 19. 8. 2010 s tím, že tento návrh postrádá zásadní náležitosti podle § 7 odst. 4 Kárného řádu, především neobsahuje označení důkazů, o které se opírá, ani k němu nebyl připojen žádný důkaz, který by stěžovatelka měla k dispozici. Písemnost je postavena na nepodložených osočeních a domněnkách, z nichž je zjevná jen osobní animozita stěžovatelky vůči jeho osobě. Podle jeho názoru se Kárná komora s argumenty uvedenými ve zmíněném vyjádření nevypořádala a tvrzení stěžovatelky přijala jako daný fakt. Naproti tomu nevzala v úvahu vyjádření jeho manželky O. B., která tvrzení stěžovatelky striktně odmítla.

Posléze argumentoval, že stěžovatelka sama na dotaz člena Kárné komory závěrečnou fázi incidentu popsala tak, že (kárně obviněný) utíkal. Podotkl, že na fotografii založené stěžovatelkou do spisu je neostrá postava, jež skutečně může mít v obličeji znaky podoby jeho osoby, avšak není komplexně v černém maskování, jak líčí návrh i shodné svědectví manželů Z., neprchá, nýbrž přichází směrem k autorovi fotografie. Dále uvedl, že na druhé fotografii mají být podle stěžovatelky zachyceni on a jeho manželka, avšak těžko usoudit, která ze dvou tmavých úseček pochodujících za sebou má být paní B. a kdo je fyzickým vyjádřením té druhé postavy. Rovněž shledal, že jde o fotografie v indiferentním prostředí, jež by jako důkaz o přítomnosti jeho a jeho...