Pl.ÚS (Ústavního Soudu)

Obec při vydání nařízení musí postupovat "secundum et intra legem", nikoliv "praeter legem", jí vydaný předpis musí být obecný a upravovat právní poměry neurčité množiny adresátů, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu a jiným právním předpisům (nesmí být s nimi v rozporu) a musí obsahově vystihnout ten pro další právní úpravu otevřený prostor, jenž odpovídá rámci vymezenému zmocňujícím...

Obec při vydání nařízení musí postupovat "secundum et intra legem", nikoliv "praeter legem", jí vydaný předpis musí být obecný a upravovat právní poměry neurčité množiny adresátů, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu a jiným právním předpisům (nesmí být s nimi v rozporu) a musí obsahově vystihnout ten pro další právní úpravu otevřený prostor, jenž odpovídá rámci vymezenému zmocňujícím...

Deklarování veřejného zájmu zákonem v konkrétně určené věci je neslučitelné s principy právního státu, zejména s principem dělby moci, omezuje rovněž právo na soudní přezkum a je tak v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 Ústavy, jakož i s čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení zákona stanovující (pro konkrétní stavbu) neodůvodněně odlišný procesní rež

Deklarování veřejného zájmu zákonem v konkrétně určené věci je neslučitelné s principy právního státu, zejména s principem dělby moci, omezuje rovněž právo na soudní přezkum a je tak v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 Ústavy, jakož i s čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení zákona stanovující (pro konkrétní stavbu) neodůvodněně odlišný procesní rež

Předpokladem posouzení, zda podzákonný právní předpis byl vydán v mezích zákona, a tedy v souladu s § 79 odst. 3 Ústavy České republiky, je, že ze zákonného zmocnění vyplývá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Pokud § 37n odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zmocňuje stanovit bližší podmínky financování systému...

Předpokladem posouzení, zda podzákonný právní předpis byl vydán v mezích zákona, a tedy v souladu s § 79 odst. 3 Ústavy České republiky, je, že ze zákonného zmocnění vyplývá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Pokud § 37n odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zmocňuje stanovit bližší podmínky financování systému...

Vlastnické právo jako právo základní je chráněno čl. 11 Listiny základních práv a svo-bod. Podle věty prvé a druhé prvního odstavce uvedeného článku má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Z uvedené ústavní normy nelze žádnou interpretací dovodit zvýšenou ochranu práv stá-tu jako vlastníka, reprezentovaného v daňových věcech správcem...

Podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Toto právo je formulováno obecně, není omezeno na občany České republiky. Pokud je tedy rozhodnutím o správním vyhoštění možné zasáhnout do nějakého základního práva či svobody cizince, neobstojí ustanovení...

Podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) nesmí být z pravomoci soudu vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Toto právo je formulováno obecně, není omezeno na občany České republiky. Pokud je tedy rozhodnutím o správním vyhoštění možné zasáhnout do nějakého základního práva či svobody cizince, neobstojí ustanovení...

Vlastnické právo jako právo základní je chráněno čl. 11 Listiny základních práv a svo-bod. Podle věty prvé a druhé prvního odstavce uvedeného článku má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Z uvedené ústavní normy nelze žádnou interpretací dovodit zvýšenou ochranu práv stá-tu jako vlastníka, reprezentovaného v daňových věcech správcem...

Z hlediska vymezení rozsahu samostatné působnosti obce je třeba respektovat prostor, který zákonodárce svojí regulací vyňal ze samostatné působnosti obce, jež je zároveň lázeňským místem. I v tomto případě platí, že pokud by nebylo možné oddělit předmět a cíl regulace obecně závazné vyhlášky a lázeňského statutu, byla by příslušná regulace obsažená v obecně závazné vyhlášce v rozporu s § 35...

Z hlediska vymezení rozsahu samostatné působnosti obce je třeba respektovat prostor, který zákonodárce svojí regulací vyňal ze samostatné působnosti obce, jež je zároveň lázeňským místem. I v tomto případě platí, že pokud by nebylo možné oddělit předmět a cíl regulace obecně závazné vyhlášky a lázeňského statutu, byla by příslušná regulace obsažená v obecně závazné vyhlášce v rozporu s § 35...

Česká lékařská komora upravená zákonem č. 220/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není podřaditelná pojmu sdružení ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto ani povinným členstvím v ní (§ 3 odst. 1 zákona) nemůže být dotčeno právo svobodně se sdružovat, jež uvedený článek Listiny zakotvuje. Populární název K povinnému členství lékařů v České lékařské komoře

Česká lékařská komora upravená zákonem č. 220/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není podřaditelná pojmu sdružení ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto ani povinným členstvím v ní (§ 3 odst. 1 zákona) nemůže být dotčeno právo svobodně se sdružovat, jež uvedený článek Listiny zakotvuje. Populární název K povinnému členství lékařů v České lékařské komoře

Určení, jaké povahy je lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci, podaný v rámci závodní preventivní péče, resp. rozhodnutí o odvolání proti takovému lékařskému posudku, a tedy jak jej vnímat z hlediska následné možnosti soudního přezkumu leží v rovině výkladu běžného zákona, kterého se má ujmout a také ujal Nejvyšší správní soud. Zákonodárce zaměstnavateli pro případ nevyhovujícího...

Určení, jaké povahy je lékařský posudek o způsobilosti zaměstnance k práci, podaný v rámci závodní preventivní péče, resp. rozhodnutí o odvolání proti takovému lékařskému posudku, a tedy jak jej vnímat z hlediska následné možnosti soudního přezkumu leží v rovině výkladu běžného zákona, kterého se má ujmout a také ujal Nejvyšší správní soud. Zákonodárce zaměstnavateli pro případ nevyhovujícího...

Odpověď na otázku, zda obec nepřekročila meze své zákonné působnosti tím, že normuje oblasti vyhrazené zákonné úpravě, předpokládá identifikaci předmětu a cíle regulace zákona na straně jedné a obecně závazné vyhlášky na straně druhé. Pokud se nepřekrývají, nelze bez dalšího říci, že obec nesmí normovat určitou záležitost z důvodu, že je již regulována na úrovni zákona. Ani soukromoprávní zákonná

Odpověď na otázku, zda obec nepřekročila meze své zákonné působnosti tím, že normuje oblasti vyhrazené zákonné úpravě, předpokládá identifikaci předmětu a cíle regulace zákona na straně jedné a obecně závazné vyhlášky na straně druhé. Pokud se nepřekrývají, nelze bez dalšího říci, že obec nesmí normovat určitou záležitost z důvodu, že je již regulována na úrovni zákona. Ani soukromoprávní zákonná

Ústavní soud si je vědom, že ve své dosavadní judikatuře (např. ve shora zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007, odst. 50), dospěl k závěru, že zejména od menších obcí nelze očekávat, že své právní předpisy budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by měly mít formulace zákonných norem, neboť obce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci, na stranu druhou však nelze připust

Ústavní soud si je vědom, že ve své dosavadní judikatuře (např. ve shora zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007, odst. 50), dospěl k závěru, že zejména od menších obcí nelze očekávat, že své právní předpisy budou formulovat ve stejné kvalitě, jakou by měly mít formulace zákonných norem, neboť obce zpravidla nedisponují erudovanými legislativci, na stranu druhou však nelze připust

Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžadují, aby byl soud nestranný nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z hlediska toho, zda osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko). S okolnostmi,...

Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžadují, aby byl soud nestranný nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z hlediska toho, zda osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko). S okolnostmi,...

Ustanovení článku 6 odst. 1 a 3 písm. d) v zásadě nařizují poskytnout obviněnému přiměřenou a dostatečnou možnost zpochybnit svědectví a vyslechnout osobu, která je učinila, a to během její výpovědi nebo později. K omezení práv obhajoby způsobem, který se neslučuje s článkem 6, dochází zejména tehdy, pokud se odsouzení zakládá výlučně nebo v rozhodující míře na výpovědích svědka, kterého obžalovan

Vlastnické právo všech vlastníků, chráněné čl. 11 Listiny základních práv a svobod, má stejný zákonný obsah a ochranu. Z uvedené ústavní normy žádnou interpretací nelze dovodit zvýšenou ochranu práv státu jako vlastníka, v daňových věcech reprezentovaného správcem daně, která by v případech vyhlášených konkursů vedla k jeho zvýhodnění a přiznávala mu privilegované postavení vůči ostatním věřitelům

Vlastnické právo všech vlastníků, chráněné čl. 11 Listiny základních práv a svobod, má stejný zákonný obsah a ochranu. Z uvedené ústavní normy žádnou interpretací nelze dovodit zvýšenou ochranu práv státu jako vlastníka, v daňových věcech reprezentovaného správcem daně, která by v případech vyhlášených konkursů vedla k jeho zvýhodnění a přiznávala mu privilegované postavení vůči ostatním věřitelům

Ustanovení článku 6 odst. 1 a 3 písm. d) v zásadě nařizují poskytnout obviněnému přiměřenou a dostatečnou možnost zpochybnit svědectví a vyslechnout osobu, která je učinila, a to během její výpovědi nebo později. K omezení práv obhajoby způsobem, který se neslučuje s článkem 6, dochází zejména tehdy, pokud se odsouzení zakládá výlučně nebo v rozhodující míře na výpovědích svědka, kterého obžalovan